Zdroj: https://www.radkyne.cz/index.php?a=31  •  Vydáno: 2.8.2009 22:42  •  Autor: Richard Kubát

Hospodská historie

Zvukovod v nepořádku, dluhy předválečných opilců, smutný osud nových tvorů

Minulý týden mne ničila infekční choroba. V sobotu a neděli jsem jen tak polehával v chalupě a nakonec jsem musel zůstat ještě dva pracovní dny doma v Praze v posteli. Tak ani nebyl článek na web. Zánět zvukovodu bolí jak čert; prý se to obvykle stává těm, kteří si moc často čistí uši. To je pravda, mně taky jako dítěti vtloukali do hlavy, že uši se čistí každý den. A vidíte, jak to dopadlo. Z toho plyne ponaučení, že dospělým není radno věřit všechno. Paní doktorka říkala, že ty uši mám nechat na pokoji, tedy nečistit je; rozhodně ne každý den. Taky vás v základní škole kontrolovali, zda máte čisté uši? Já to ještě pamatuji.

Ještě než mne zmohla choroba, navštívil jsem v sobotu dopoledne na pozvání majitele radkyňskou bývalou hospodu, která je nyní na začátku přestavby na obytný dům. V bývalém lokále jsou dvě zajímavosti. Jednak je tam stále funkční pódium pro muzikanty. Druhá a zajímavější věc je skříňka zabudovaná do zdi, ve které jsou stále uloženy petrolejky z doby, kdy ještě ve vsi nebyla elektřina, a staré porcelánové pivní tácky. A ty sáčky s bílým práškem dole, není to kokain? Asi ne, je to spíše sádra; uf, zase žádná senzace. Hlavní atrakcí je ale to, že na dveřích skříňky jsou křídou stále vepsány dluhy předválečných opilců. Podívejte se na fotku a uvědomte si, že tu dluhy na futru jsou tak zhruba 70 let staré, možná i starší. Na křídové nápisy to není málo.

Futro

Napadlo mne, že by bylo zajímavé shromáždit data o tom, jaká je historie vesnické hospody. Starousedlíci by mohli leccos vědět. Jistě by se něco našlo ve vesnické kronice, ale ta se bohužel po válce ztratila. Úřady vydaly nařízení, že se vesnické kroniky musejí odevzdat do archivu. Jestli ji zdejší kronikář odevzdal, nebo ne, to není zcela jasné, ale výsledkem je to, že kronika se už nikdy nenašla; ani v archivu, kde po ní sousedé pátrali. Možná, že by se ještě mohla najít někde na půdě pod vrstvou prachu a všelijakých krámů. U nás v chalupě na půdě ale bohužel není, to vím docela jistě. Hospoda musela mít zajímavou historii. Nejslavnější host asi byl Karel Hynek Mácha, který zde prý přespal během své pouti krkonošské. Ale jistě byla hospoda vždy v centru dění a hlavně rozhodování celé vsi, protože sousedé vždy řeší lokální záležitosti zpravidla v hospodě. Češi v tom mají letitou tradici.

Hospoda pravděpodobně čepovala pivo naposledy někdy před válkou, nebo těsně po ní. Za války ale asi ne, protože zde prý v té době byl ruský vojenský lazaret. Poslední událost, které se v místní hospodě zúčastnila většina lidí ze vsi, bylo rozsvícení (ano, čtete dobře, nebylo to posvícení, ale rozsvícení, protože to byla oslava zavedení elektřiny do vsi). Tancovačka proběhla 15. prosince 1948. To mi potvrdila paní Svobodová, která se přiznala, že to na rozsvícení taky "vytáčela v kole" krátce poté, kdy se do vsi přistěhovala. Poté již hospoda přestala fungovat a sloužila jen jako trafika. Milan, který je zhruba tak stejně starý jako já, mi říkal, že tátovi ještě v 60. letech chodíval do hostince pro cigarety Partyzánka a tabák Taras Bulba do fajfky. Výčep v té době ale už v hospodě dávno nebyl.

Pokusím se ještě chvíli vyptávat a podělím se s vámi o vše, co se dozvím. Jestli mne majitel ještě pustí jednou do svého objektu a bude souhlasit se zveřejněním fotek, nafotím pódium pro hudbu a druhou půlku dveří s dalšími záznamy o dluzích mazavků v nálevně. Pokud něco z historie radkyňské hospody víte, budu moc rád, když mi to řeknete nebo napíšete.

Dneškem uzavírám veřejnou soutěž o věcné ceny. Ceny asi nebyly příliš atraktivní, protože odpovědí přišlo málo a všechny byly špatně. Tak je mi líto, ceny se rozdávat nebudou, propadají vyhlašovateli. Upravil jsem video tak, že jsem na něm vyznačil nemakačenky a pracovníky jak jsem slíbil; jejich poměr je podle mého názoru 6:5. Podívejte se na upravené video. Příště budu muset vymyslet lepší ceny a snazší úlohu, abych přilákal více soutěžících, ale tento web je soukromý a nekomerční, takže bude těžké získat opravdu drahé ceny. Nechcete nějakou soutěž sponzorovat?

Globální oteplování přivedlo do naší vsi nové živočichy, které jsme zde dříve nepotkávali. Dnes jsem narazil na dva - bohužel mrtvé - hady. Větší had byl na hlavním silničním tahu vesnicí, menší byl na cestě mezi Svobodovými a Hubáčkovými; oba přejetí. Je mi líto každého mrtvého živočicha a obrázky jsem dělal s těžkým srdcem. Nerad fotím mrtvé tvory a není to hezký pohled, ale takový je život. Nicméně výskyt hada je svým způsobem ve vsi zase výjimečná věc; sám za 30 let přítomnosti v Radkyni nepamatuji, že bych na nějakého hada narazil. Nejsem znalec plazů, nějaký herpetolog by mi tedy mohl pomoci zjistit, o jakého hada jde. Budu moc rád, když mi s určením hada pomůžete; třeba v komentáři k článku a děkuji za pomoc předem.

V Nové Pace nic evidentně nového, jen ve fontáně s přiškrcenými tryskami se koupaly sympatické černooké snědé děti; dvě holčičky a kluk. V plavkách, celé mokré, rozjařené a veselé. Když jsem se na ně chvíli díval, přiběhly ke mně a ptaly se ve vší slušnosti a spisovně: "Pane, prosím Vás, může se tady v tom vodotrysku koupat?". Tedy nevím, proč se ptaly právě mne, ale asi jsem v nich budil nějaký respekt. Chvíli jsem přemýšlel a pak jsem jim řekl: "Může. Vlastně to tady udělali proto, abyste se všichni mohli v tom horku krásně ochladit." Snad mi na radnici tuto drobnou škodolibost odpustí. Jsem si jist, že takhle to tedy fakt nemysleli.

Moje paní šla spát zase dříve než já. Vždycky mi říká: "Nech toho, nebuď tak dlouho vzhůru!". Ale já rád věci dokončuji; nerad odcházím od rozdělané práce. Proto má noční aktivita u mé paní vzbuzuje myšlenky, že nejsem úplně normální. Jako ten zachránce světa na přiloženém obrázku (i když tak strašné to se mnou zase, alespoň doufám, není).

Obrázek převzat ze serveru xkcd.com a počeštěn.