Kategorie: Chalupářovy články a názory

Vrtulníkem nad Radkyní

Poprvé v životě v helikoptéře, ale v rukou zkušeného bojového pilota.

Při prohlížení webových stránek Městského úřadu Nová Paka mne zaujala nabídka vyhlídkových letů nad městem a jeho okolím a rozhodli jsme se s mou paní, že nabídku využijeme. V neděli 10.8. jsme se podle pokynů společnosti Heli-Czech dostavili k nástupu na vyhlídkový let po okolí Nové Paky čtyřmístným vrtulníkem R-44. Trochu jsme se obávali špatné předpovědi, ale počasí nakonec přálo a let se uskutečnil odpoledne kolem půl čtvrté.

Pilot lehké helikoptéry byl aktivní voják, který během své dovolené pilotuje soukromý vrtulník. Měl za sebou zkušenost z bojového nasazení v Afganistánu a něco nám o své službě v této zemi a svých pocitech před letem říkal. Dobře jsme tomu rozuměli, protože máme blízkého kamaráda původem z Afganistánu, který před lety utekl před Talibanem přes Pakistán do Švédska. Tam se svou paní české národnosti pravděpodobně již zakotvil natrvalo. Příběh jeho života by vydal na tlustou knihu, kterou byste asi přečetli jedním dechem. A od něj leccos nezkresleného o této zemi, životě a zvyklostech lidí i o politické situaci víme. Tak jsme si s panem pilotem o jeho službě v daleké zemi zajímavě popovídali.

Pak jsme dostali instrukce, co dělat, abychom z vrtulníku během letu nevypadli. To bylo důležité, protože pro let nám odmontovali jedny dveře vpředu vedle pilota, aby se dalo dobře fotografovat. Nasadili jsme si dorozumívací sluchátka a pilot stroj nastartoval. Celou dobu nám vysvětloval, co právě se strojem dělá a proč, jaké kontrolky co znamenají a jaký je postup startování. To bylo velmi zajímavé a svým způsobem to potlačovalo nervozitu, které se asi při prvním letu vrtulníkem nikdo nevyhne. Je zajímavé, že všichni piloti, se kterými jsme se v životě setkali, měli úžasné charisma a já si lámu hlavu, čím to asi je. Možná je to tím, že každý pilot musí mít poměrně vysoké vzdělání a nemůže to být nějaký tupec. Pilotův stisk ruky byl pevný a při rozhovoru nám hleděl přímo do očí a neuhýbal pohledem. K takovým lidem je snadné získat důvěru.

Vzlétli jsme z louky s místním názvem "Habeš" u autokrosového závodiště Štikovská rokle, pokračovali obloukem nad hotelem Štikov a závodištěm a zamířili přes silnici 284 a štikovskou hájenku na Radkyni. Do Radkyně jsme přilétli přes Jiráskovu rokli. Pilot s námi třikrát obkroužil osadu a poskytl dost příležitosti k fotografování. Tři oblety stačily, a protože jsme ještě měli čas, obletěl s námi pilot hrad Pecka, stačili jsme se ještě přenést nad východní částí Nové Paky a poté jsme hladce přistáli zase na Habeši.

Byl to báječný zážitek. Počáteční mírnou nervozitu jsme během pár desítek vteřin úplně setřásli a cítili jsme se naprosto bezpečně. Pilot vedl stroj pevnou rukou klidně i ve větru, který strojem poněkud cloumal. Bylo jasně cítit, že ten pán přesně ví, co dělá – a nedělá to poprvé. Proto jsme si mohli celý výlet bezvadně vychutnat.

Po nás byly připraveny další tři party, toužící po přeletu Novopacka. Překvapilo mne, že zájem o let vrtulníkem byl celkem malý. Z té výše je vidět spousta věcí, které se vám vidět ze země nikdy nepodaří. Už rozumím, jak je možné, že dravci vidí zajíce nebo třeba jen obyčejnou polní myš z takové výšky nad terénem. Myslím, že třeba pro městské zastupitele by takový přelet měl být skoro povinný; leccos problematického ve svém městě by totiž dokázali z vrtulníku odhalit. Ale kdo ví, třeba po našem odjezdu domů do Radkyně ještě další zájemci dorazili.

Pár ilustračních fotografií z našeho vrtulníkového výletu najdete ve fotogalerii. S těmi svými nejsem příliš spokojen. Ostré a šikmé odpolední slunce přidalo fotkám kontrast a jistou tvrdost. Nutnost použít velice krátké expoziční časy a vyšší citlivost kvůli pohybu stroje ve vzduchu způsobily, že řada fotek byla neostrých nebo se šumem. To je sice otrava, ale pár celkem ucházejících mohu i přes nepřízeň okolností p.t. čtenářstvu nabídnout. Inu, bylo to poprvé, ale slibuji, že až poletíme příště, budu přesně vědět, jak na to, fotek bude víc a budou lepší. Pořád je co se učit.

Obrázky z výletu vrtulníkem najdete ve fotogalerii.

print Formát pro tisk

Komentáře rss


, - odpovědět
To jste si jistě užili ve vrtulníku. Pěkné fotky, ty jen tak někdo nemá. Doufám, že se taky takhle někdy vznesu a budu fotit... Zdravím Petra
icon odpověděl(a)
Díky za komentář, Petro. Však Ty máš taky moc pěkné fotky; Tvůj blog z cest po Spojeném Království cestovnici.blogspot.cz/ jsme četli s velkým zájmem.