O zvířátkách a pasti na myši

Bajka z dávné radkyňské minulosti - šířená ústním podáním mezi generacemi.

V radkyňské usedlosti, kterou místní obyvatelé nenazývali jinak než "Ježibaba", žila ve stáji i malá šedá myška. Jednou se myška zvědavě dívala do stáje prasklinou ve zdi a spatřila hospodáře a jeho ženu otevírat malou krabičku. Úplně ji polila hrůza, když hospodář z krabice vybalil past na myši. Myška okamžitě vyběhla na dvůr, aby vyděšeně varovala ostatní zvířata: "V domě je past na myši!".

Kvokající slepička, která cosi hrabala v hlíně, zdvihla hlavu a řekla: "Myško, já vím, že ti to způsobuje velké obavy, ale mne to neohrožuje, takže se tím nehodlám zabývat".

Myška se otočila na prase a hlasem zajíkajícím se hrůzou mu sdělila, že v domě je past na myši. Prase vyjádřilo svůj soucit, ale dodalo: "Je mi to moc líto, myško, ale s tím já nemohu nic udělat. Mohu ti však slíbit, že se za tebe pomodlím."

Myška to zkusila ještě u krávy, ale kráva jen otočila hlavu a utrousila na půl huby: "Hele, myško, to máš fakt blbý, ale mě se to netýká."

Když to myška všechno slyšela, vrátila se hned zkroušeně do stáje s vědomím, že s pastí na myši se bude muset vypořádat sama. Ještě téže noci byl v celém hospodářství slyšet pronikavý zvuk sklapnuté pasti.

Hospodářova žena vstala z postele a běžela se podívat, kdo se do pasti chytil. Ve tmě ale dobře neviděla, že to byl jedovatý had, kterému se do pasti skřípnul konec ocasu. Jakmile žena přistoupila blíže k pasti, had se vymrštil a uštknul ji do paty. Hospodář ženu okamžitě odvezl do nemocnice a lékaři jí poskytli veškerá v té době dostupná léčiva. Plné uzdravení jeho ženy však lékaři zaručit nemohli. Hospodář proto lékaře požádal, aby mu ženu propustili domů; doma jeho žena jistě nabere síly rychleji.

Domů dojeli, ale žena stále stonala. Dostala horečku a hospodář ji chtěl pomoci, aby se žena cítila lépe. Proto šel na dvůr, chytil a zabil slepici, aby mohl uvařit silnou polévku. Jenže polévka ženě moc nepomohla. Řada sousedů přišla oblíbenou hospodyni z Ježibaby navštívit, potěšit ji vřelým slovem a nabídnout pomoc. Přišli ostatní hospodáři, sekáči korálů vstali od svých klemprd, tkalci od svých stavů i dělníci z blízké cihelny přišli pobejt alespoň na chvíli. Hospodář byl návštěvníkům vděčen, a tak zabil prase, aby mohl dobré přátele pohostit.

Zdraví hospodářovy ženy se však nadále zhoršovalo a po několika dnech paní domu opustila pozemský svět. Hospodář věděl, že na pohřeb přijede mnoho pozůstalých a přátel, a tak porazil krávu, aby měl dost masa na pohoštění při smuteční slavnosti.

Myška to vše pozorovala prasklinou ve zdi. Bylo ji smutno, že ztratila své kamarády, ale byla si jista, že udělala vše pro to, aby je včas varovala před nebezpečím, které past na myši představovala.

A jaká ponaučení plynou z příběhu?

Ohrožení jediného z nás se může stát rizikem i pro ostatní.
Přehlížet a podceňovat obavy, o kterých nám řeknou sousedé a přátelé, se může zatraceně vymstít - i když si myslíme, že se nás jejich problémy vůbec netýkají.

Bajka neznámého autora byla chalupářem nalezena v hlubinách internetu, přeložena a stylisticky upravena.

Autor: