Voda není zadarmo
Jak proběhla vodní brigáda, chalupářova pozorování a návrh znění dopisu.
V sobotu se obyvatelé Radkyně v čele se starostou a druhým místostarostou pustili do opravy místního vodojemu, tedy zařízení, na kterém jsou všichni obyvatelé vsi doslova životně závislí. Ve vsi žádné zdroje pitné vody kromě takzvané Krausovy studánky nejsou; osadní vodovod čerpá právě odtud, ze zátočky. Ve všech ostatních studnách či pramenech ve vsi netryská voda vhodná k pití. Pokud by prameny v zátočce vyschly, Radkyňáci bídně zhynou žízní. Proto asi byla účast na brigádě tentokrát rekordní.
Záměr brigády je popsán v předchozím článku, takže jen stručně: plánem bylo vytvořit kolem rezervoáru drenáže a omezit tak prosakování dešťových splašků do pitné vody, množení bakterií a s ním spojené snižování kvality a poživatelnosti pitné vody. Voda z pečlivě udržované dolní stanice u studánky je totiž nezávadná, ale v rezervoáru se kazí a přestává vyhovovat hygienickým normám. Taky bylo třeba v jímce přilehlé k vodojemu zpřístupnit vodou zatopené trubky a uzávěry vedoucí z vodojemu k domům, aby je vodohospodáři mohli za týden či dva opravit a zamezit masivnímu úniku pitné vody.
Prakticky z každého domu nebo chalupy připojené k místnímu vodovodu se dostavil alespoň jeden odhodlaný pracovník; výjimek bylo málo. Dostavili se dokonce tací pracanti, které jsme na brigádě ve vsi doposud nepotkali, tedy alespoň co já sám pamatuji. Ze začátku se zdálo, že dorazilo víc lidí, než pro kolik je práce a že si bude tolik lidí navzájem překážet, ale po počátečním váhání se práce našla pro každého. Všichni se činili podle svých možností a nikdo se neulejval.
Původní představa byla, že dobrovolníci prořežou náletové stromy kolem vodojemu, odkopou jeho jižní a východní stěnu, na dno příkopu dají drenážní trubku, která znečištěnou dešťovou nebo spodní vodu odvede a vše se zasype kačírkem. Přilehlá montážní jímka s trubkami a ventily se vyčerpá, díra v litinové výpustní trubce, kterou uniká nejvíc vody, se provizorně ucpe a počká se na opravu ventilů a trubek. Jasné jako facka, hotové to bude, co by dup.
Ke všeobecnému překvapení starosta nepřišel, nýbrž přijel – a navíc na bagru. Druhý menší bagřík dovezli Milanové z Mivetu. Upřímně řečeno boj s kořeny náletových stromů pomocí krumpáčů a lopat by asi byl hodně namáhavý a zabral by většinu dne. Se dvěma bagry to však začalo jít od ruky. Příkop podél vodojemu se prohluboval, čerpadla sála vodu z jímky a systém trubek v jímce se vynořil nad hladinu. Zjistilo se, že z prorezlé výpustní trubky trvale prýštil proud pitné vody tlustý jako palec. Aleš vysvobodil z jímky slepýše a žábu a pustil oba živočichy na svobodu. Poté byla zhotovena nerezová manžeta podložená gumou a vybraný dobrovolník ji šrouby upevnil kolem místa s trhlinou. Manžeta sice na rzí zvlněné trubce moc netěsnila, ale únik vody se přece jen snížil.
Když se však pomocí dvou čerpadel odsál zbytek vody z jímky, vyšlo najevo, že trubka není ten jediný zdroj unikající vody. Další dvě silné stružky přitékající vody se objevily v rozích jímky. Začalo být jasné, že pouhé zaslepení díry ve staré výpustní trubce nebude stačit a že vodojem je oproti původnímu předpokladu ve zdech děravý jako řešeto. Voda prosakovala nejen v jímce, ale i na úrovni hladiny vody v rezervoáru v celém čerstvě vykopaném příkopu podél obnažených stěn. Původně zavržená myšlenka vyvložkování rezervoáru plastem najednou začala všem dávat dobrý smysl. Jenže s takovou situací se nepočítalo a na tuto variantu peníze od města nakonec stejně nebyly, tak bylo třeba dokončit začaté řešení.
Sousedé se tedy dohodli, že rezervoár pomocí výkonného hasičského čerpadla zcela vypustí, aby voda dočasně neprosakovala ven. Pak výpustní trubku zevnitř vodojemu zacpou "špuntem" ze dřeva, dokončí drenáže kolem vodojemu a dno montážní jímky zabetonují. Tím se zakryje nepoužívaná a děravá výpustní trubka a zacpou se další místa ve stěně vodojemu uvnitř jímky, kterými přitékala voda. Výše položené trubky odvádějící vodu do jednotlivých domů zůstanou odkryty nad úrovní betonu a přístupné pro montáž.
A jak se usnesli, tak se i stalo. Rezervoár byl vypuštěn, do večera byla drenáž hotová a drenážní jámy byly zaplněny kačírkem. Jímka byla na dně vybetonována. Ve vsi je poněkud snížen tlak, protože přívod od čerpadel v zátočce je přímo napojen na vodovodní trubku a rezervoár je dočasně vyřazen z provozu. Jakmile však beton na dně jímky zatuhne, rezervoár bude opět napuštěn a situace se vrátí do normálu. Všichni doufáme, že vynaložená práce bude mít nějaký vliv na těsnost vodojemu a kvalita vody se poněkud zvýší.
Myslím, že účast na brigádě byla prostě nevídaná a všem účastníkům patří dík za to, že obětovali jeden den svého volného času alespoň na pokus, jak zlepšit kvalitu vody v Radkyni.
V obrázkové galerii najdete pár dokumentárních fotografií z průběhu prací na vodojemu.
---ooOXOoo---
Moje soukromé komentáře a názory
- Vodojem je uvnitř plný všelijakého odpadu a průzorem bylo po vyčerpání vidět různé kameny, bahno a dokonce pár dutých cihel na jeho dně. Vodojem nebylo možno vypustit úplně, na to nebylo k dispozici vhodné čerpadlo, ale přesto mě překvapilo, že nikoho nenapadlo alespoň ty největší cihly a kameny z vnitřku vodojemu vyházet. Ale nakonec – i já dávám přednost vodě s cihlou před vodou s bakteriemi.
- Myslím si, že průběh celé akce odhalil čistou holou pravdu: nejen vodovod ve vsi je daleko za svou životností a zralý na výměnu – totéž platí i pro vodojem. Můj názor je ten, že voda prosakuje celým vyzděním rezervoáru. Stačilo se dívat. Dobře to ukázalo dno výkopu pro drenáže, kde se začala objevovat voda právě ve výši vnitřní hladiny pitné vody ve vodojemu. Právě v té úrovni byly později položeny drenáže, takže jsem přesvědčen, že drenážemi bude nyní pitná voda unikat možná více než předtím. Nejen ta dešťová a spodní voda zvenčí, ale teď i ta pitná zevnitř vodojemu.
- Síla vody je ohromná. Voda si najde cestu i těmi nejjemnějšími prasklinkami. Můžete jí do cesty položit betonový blok, ale ani ten to nevydrží. Zeptejte se na některé přehradě, co dokáže půlmilimetrová dírka a tlak vody. Montážní jímka je sice teď zabetonovaná, ale nic nebrání vodě, aby si neprorazila cestu 10 centimetrů vedle jímky nebo rovnou skrz čerstvý beton. Je to jen otázka času. Celodenní nezištná dřina radkyňských tak může zůstat bez výsledku, nebo dokonce těsnost vodojemu ještě zhoršit. Doufejme všichni, že se to nestane.
- Marná sláva, bez větší investice se zdravá pitná voda v Radkyni prostě už nezařídí. Víte to stejně dobře, jako já, jen si to nechcete připustit.
- Ještě bych rád dodal krátkou poznámku ke stávajícímu neplacení za vodu. Je to slovo do vlastních řad a líbit se vám asi nebude.
Jedna stará a velice známá ekonomická poučka říká: "neexistuje nic jako oběd zadarmo". Jinými slovy je nemožné něco získat a nic za to nedat. Poučku použil už věhlasný ekonom Milton Friedman a vysvětlit se ve zkratce dá takto: abychom získali něco, co se nám líbí, obvykle se musíme něčeho jiného vzdát. Pokud jednotlivec či skupina něco získá bezplatně, musí za to později zaplatit někdo jiný. Pokud neexistují přímo vyčíslitelné náklady, existují náklady či dopady sociální a jiné.
Stejné to je s vodou v Radkyni, jejímuž placení se všichni zuby nehty brání s odůvodněním, že to je drahé a že poplatky za vodu by nabouraly rodinné rozpočty. Jenže něco takového, jako pitná voda zadarmo, též neexistuje. Někdo musí zaplatit náklady na údržbu a obnovu vodovodního zařízení, elektřinu pro úpravnu vody a čerpadla, chemikálie pro úpravu vody; něco je třeba platit tomu, kdo starou vodárnu obětavě udržuje v chodu. Výdaje zahrnují opravy prasklých vodovodních trubek, něco stojí voda, kterou přivezou v létě, kdy pramen vysychá. A tyto přímé peněžní náklady, z nichž se obvykle skládá cena vody, včetně daní, sice neplatíme my v Radkyni, ale platí je někdo jiný. Konkrétně město Nová Paka.
My v Radkyni jako protihodnotu za vodu "zadarmo" platíme částečně náklady peněžní, ale především náklady sociální: platíme bahnem a radonem v naší takzvané pitné vodě, platíme brigádami na údržbu zařízení, platíme zdravím svým i zdravím dětí, platíme vyšším rizikem nádorových onemocnění, platíme výpadky zásobování vodou v zimním čase, zákazy zalévání v čase léta, platíme uschlými květinami a zeleninou na zahrádkách, vydáváme peníze za balenou pitnou vodu na vaření a tak dále. To není málo.
Pro radnici v Nové Pace je to nicméně skvělý obchod; stojí to opravdu málo a můžou nás klidně kdykoli utřít: "máte vodu zadarmo, tak si nemáte co stěžovat". A obyvatelé raději mlčí a neprotestují, jen aby si to náhodou na radnici nerozmysleli a nechtěli po nich nějaké peníze. Není se ale čeho bát: radnice nemá v úmyslu přestat platit, protože tyto náklady rozpočet města zatíží podstatně méně než výstavba nového vodovodu. Pro radnici je takové uspořádání zatraceně výhodné.
Čím však za vodu platíme my, to některým stále nedochází. Věřte mi, že to je mnohem horší ztráta než platit běžnou cenu vody jako všichni ostatní v republice. Voda zadarmo neexistuje.
Fiktivní dopis: co bych sdělil zastupitelům na novopacké radnici, kdybych nebyl jen chalupář a navíc měl mandát mluvit za osadní výbor.
(Vyloučení odpovědnosti: tento vzkaz vyjadřuje čistě můj osobní názor. Přestože místní daň z nemovitosti platím, za osadní výbor mluvit nechci, nesmím, a tedy ani nebudu. Jde pouze o návrh textu zdvořilého dotazu, kterým se můžete inspirovat.)
Vážení zastupitelé a vedení města Nová Paka!
Žijeme v době, kdy lidstvo teleskopem dohlédne za hranice galaxií vzdálených miliardy světelných let a dokáže na povrch Marsu dopravit průzkumné vozítko, které ovládá ze Země. Oproti tomu v Nové Pace v srdci civilizované Evropy lidstvo doposud nezvládlo zajistit zdravou pitnou vodu pro obyvatele nepříliš vzdálené osady, své městské části, do které je dokonce městská voda zavedena – bohužel jen do jediného domu. To jsou paradoxy!
Přitom stačí otevřít Jičínský deník nebo Nové noviny a dozvíme se, kde všude místní části větších měst získaly vodovod: příkladem může být Brtev, Dolní Robousy nebo Sylvárův újezd. Vždy pomohla nějaká dotace, ať již z evropských fondů, nebo z fondu krajského.
Myslíme, že šikovní jste a dotace získat umíte; už jste to prokázali vícekrát. Proč tedy ten stejný šikula, který radnici zajistil dotace na všechna ta sportovní zařízení, nezkusí svůj čas věnovat pátrání po možnostech získání krajské dotace na opravu vodovodního systému v Radkyni? Když bělohradský starosta dokáže získat 50 miliónů Kč pro Brtev, proč by nešlo získat, co my víme, zhruba čtvrtinu takové částky pro Radkyni? Proč by nešlo podat žádost o dotaci z Královéhradeckého kraje z programu "Rozvoje infrastruktury v oblasti vodního hospodářství"? Byl tím někdo z MÚ pověřen? Jaký mělo jeho úsilí výsledek? Pokud byl výsledek negativní, jaký byl důvod neúspěchu? A odvolal se někdo?
Možná je to ale tak, že se šanci získat dotaci na vodovod v Radkyni nikdo ze zastupitelů či úředníků MÚ aktivně nevěnuje. Pokud je tomu tak, dovolte nám položit vám jedinou otázku: opravdu je podle vás nové fotbalové hřiště, plavecký bazén či rozšířená sjezdovka důležitější, než délka života a zdraví desítek obyvatel části Nové Paky?
Děkujeme vám předem za odpovědi a přejeme vám všem úspěšný den.
S přátelským pozdravem, -- jména, datum a podpisy
Autor:  Richard KubátVydáno: 2.10.2012 22:50 Přečteno: 43146x Hodnocení: 89% (hodnoceno 16x) Vaše hodnocení: |
Formát pro tisk
Komentáře
Osadní výbor rozbory má a ví se, že voda ze studánky je po úpravě sice vyhovující, ale kazí se až po přečerpání do netěsného vodojemu. Na radnici to samozřejmě dobře vědí, to jsem si jist. Nakonec nejspíš ty rozbory i platili. Vědí to dobře i krajští vodohospodáři v HK, viz mapy.kr-kralovehradecky.cz/vak/PDF%5CKARTY%5C....
Pes je ale zakopán jinde. Celý projekt by stál moc peněz, které vedení NP potřebuje investovat jinam, musel by se prakticky vybudovat nový vodovod včetně vodojemu a to má bez dotace malou šanci na úspěch. Nikdo z MÚ v Radkyni nebydlí, takže zdravá voda pro pár desítek prostých poddaných nemá potřebnou prioritu. Získáním dotace se na radnici zjevně nikdo nezabývá, nebo není dostatečně urputný. Nebo to má ještě jiný důvod; inspirovat se můžeme v denním tisku.
A ještě ke všemu řadě obyvatel osady vyhovuje, že se za vodu neplatí a zakrývají si oči před zdravotními riziky spojenými s jejím požíváním. Doba je zlá a kapsy jsou hluboké.
Tady je každá rada drahá.
Díky za Váš zájem a za komentář!