Reservoir dogs

Volný zápis z veřejné schůze osadního výboru dne 14.7.2012 v hasičárně.

Setkání obyvatel vsi s osadním výborem mělo tentokrát jediné zásadní téma: vodojem neboli rezervoár na pitnou vodu v Radkyni. Po poslední schůzce s městem je vodojem a řešení jeho chatrného stavu prioritou. Existují různé alternativy, jak tyto problémy řešit. Obyvatelé vsi se dostavili v hojném počtu, aby rozhodli, jaké řešení přijmou.

Co teď rezervoár trápí nejvíc, je únik vody. Vodojem byl na podzim úplně vypuštěn a osadní výbor spolu s vodohospodáři zkoumal jeho stav uvnitř. Vodojem je kupodivu nepoškozený, nemá praskliny a jeho stěny jsou celkem čisté, uvnitř již nejsou žáby a šneci jako kdysi. Jenže ve stěnách jsou otvory po kořenech, které byly odstraněny dříve. Dovnitř vodojemu prorůstají nové kořeny, které je třeba odstranit. V trsech kořenů se drží bakterie. Uvnitř rezervoáru je výpusť, která je stará a zrezavělá a kvůli tomu voda prosakuje ven. Voda uniká i podél přívodní trubky, tak 1-2 kubíky denně. Voda odebíraná hygieniky dole ze zátočky vyhovuje, ale ve vodojemu se do ní dostávají bakterie a další nečistoty. Tady už voda bohužel neodpovídá normám.

Starosta přednesl následující možnosti řešení:

Počkáme, až vodojem úplně klekne a nebudeme dělat nic. To se děje; na tom právě makáme.
Vodojem svépomocí vyčistíme a opravíme; vyrobila by se nová vpusť i výpusť a příslušné kohouty – to by zajistili vodohospodáři. Akce by byla jednoduchá, zcela na nás, materiálně podpořená městem, ale stav vodojemu by se zase tolik nezměnil. Vyčištění a odstranění kořenů totiž není zásadní zásah, který stav vylepší na dlouho dopředu.
Osadní výbor oslovil firmu z Vrchlabí, která nabídla vyvložkování vodojemu plastem. V zásadě si to můžeme představit jako vanu, do níž dáme 1,5 mm silný igelit a uchytíme jej na stěnách. Plast je schválen pro pitnou vodu, firma na to má atesty. Dokumentace k tomuto řešení je k dispozici u starosty osady. Náklady vychází asi tak na 110 tisíc bez DPH.

Je třeba se dohodnout, čemu dají obyvatelé přednost. Na obě tyto varianty město poskytne nějaké peníze. Původní varianta nerezové vany spuštěné do vodojemu nepřipadá v úvahu kvůli vysokým nákladům. Situaci hodnotila i specializovaná firma na vodojemy a její doporučení je postavit zcela nový vodojem a ještě ke všemu úplně jinde. Kvůli zvýšení tlaku by musel být až někde na polovině cesty na Přibyslav; zhruba na úrovni Hájku. Odhad nákladů je 8 miliónů. O financování této varianty městem si můžeme tak leda nechat zdát a sami se na to nesložíme.

V následné diskusi se ozvaly různé názory. Například že nevýhodou třetí varianty je uchycení plastové fólie na stěny. Vodojem není betonový, nýbrž z cihel a navrch je omítka, takže se voda může dostávat ven, ale i dovnitř. Na omítku nelze fólii lepit jako na beton, musí se uchytit jinak a nebude to dost odolné. Pokud by se voda tlačila zvenčí dovnitř, nad hladinou, například po prudkém dešti, hrozí zborcení stěn a vyvložkování přijde vniveč. Přitom není možno použít tlustší plast, jaký třeba nabízí bazénová firma v Borovnici, protože ten nemá atest na pitnou vodu. Též není možno dát tlustý plast a přes něj natáhnout ten tenčí, atestovaný na pitnou, protože by plastové pláty neprošly oknem a musela by se sundat celá střecha a traverzy, které jsou uvnitř. A to by bylo taky zatraceně drahé.

Ještě ke všemu firma zatím ještě nikdy fólii nedávala do vodojemu, takže nemá s tímto řešením žádné praktické zkušenosti. Náklady mohou neočekávaně narůst; to známe všichni. Možná by se vodojem i špatně čistil. Voda se v plastu třeba může kazit. Kdyby se "plastové řešení" nepovedlo, jsou to vyhozené peníze. Jak to tak vypadá, byli bychom s tímto řešením v Radkyni průkopníky slepých uliček jako kdysi Jára Cimrman.

Sbor přítomných se tedy zvolna začal přiklánět spíše ke druhé variantě. Padl návrh odkopat vodojem do co největší hloubky, obalit jej "bonboniérovou" fólií a kolem udělat drenáž, aby se nečistoty z povrchové vody nedostávaly dovnitř. Vyčištění, zemní práce, fólie, drenáže a kačírek nebudou tolik stát a uvidíme, do jaké míry to pomůže. Pokud nedojde k vylepšení stavu, plast je možno aplikovat později.

Starosta osady zmínil fakt, že lidé poukazují na nízkou kvalitu vody. Přitom voda je stále zadarmo, je jí dostatek a je třeba si uvědomit, kolik by se za ni zaplatilo za 20 let. Na Pace stojí napuštění bazénu 2500,- Kč a v Radkyni se za to zatím neplatí. Kdekdo ve vsi si přitom napustí bazén i vícekrát za sezónu, aby voda byla čistá, a nic to nestojí. To je třeba vzít v úvahu. A zákaz zalévání platí tak 14 dní za rok. Někteří chalupáři přijedou pár dní za rok, takže by jim těch pár korun za vodu nepřišlo jako významná částka, ale stálí obyvatelé či zahrádkáři by museli sáhnout do kapsy o dost hlouběji.

Nakonec padlo rozhodnutí přijmout variantu číslo 2, vodojem opravit svépomocí, zvenčí jej odizolovat a opatřit drenážemi, zabudovat nové trubky a kohouty. Materiální náklady – snad – zaplatí město, pokud mu ovšem zbydou nějaké nevyčerpané peníze ze stavby bazénu a rozšiřování místní lyžařské sjezdovky a la Hahnenkamm s omračujícím výškovým rozdílem 66m. Pokud tato oprava nepomůže, bude se pátrat po dalších možnostech.

Dohodneme termín brigády, které by se mělo zúčastnit víc lidí, třeba i na směny, protože to bude dost práce. Bagr asi není možno použít – jednak něco stojí a dále by možná majitel pozemku nesouhlasil s jeho rozrytím. Voda bude pravděpodobně po dobu prací vypnutá. Město by možná zajistilo na dobu prací cisternu s pitnou vodou. Starosta osady vypracuje časový harmonogram prací, seznam potřebného materiálu a subdodavatele včetně termínů. Osadní výbor zajistí všechen materiál a odborné práce s předstihem před brigádou, která bude teoreticky o víkendu, aby se mohli zapojit všichni. Brigáda připadá v úvahu nejdřív na přelomu srpna a září.

Klikněte na obrázek a prohlédněte si dokumentární fotky z iPhone.

Po skončení schůze se přítomní pustili do úklidu vichřicí pokácených stromů a nalomených větví u silnice mezi Radkyní a Přibyslaví, jelikož panoval obecný názor, že od silničářů bychom se asi úklidu nejspíš nikdy nedočkali. Účast byla hojná, pracovníků bylo dost a šlo to hezky od ruky. Asi tak za hodinu vedle silnice skoro nic nezůstalo a valník odvážel ohromnou haldu větví k hasičárně; budou se hodit na čarodějnice nebo jinou společenskou příležitost. Nikdo neutrpěl žádnou újmu, pouze pisatel tohoto textu dostal tři vosí žihadla do zad a do zátylku a bolí to ještě teď. Z téhož důvodu se nedostavil do hasičárny na pivo, kterým osada večer splachovala pot po živelně vyvolané, leč rozhodně úspěšné brigádě.

---ooOXOoo---

Chalupářova poznámka: přiznávám zcela otevřeně, že nejhlasitějším kritikem, který volá po novém vodovodu a souhlasí se zpoplatněním vody, jsem já sám. Odtud asi pramení i starostova poznámka o vodě zadarmo. Naprosto to chápu, přestože patřím k obyvatelům, kteří vody spotřebují spíš více; už kvůli zahrádce. Jistě bych tedy za vodu neplatil málo. Ale já bych raději platil a byl déle živý, než neplatil nic a byl dříve mrtvý následkem pomalé konzumace jedů v pitné vodě – život je přes všechny průšvihy tak krásný! To mi prostě nikdo nevymluví.

Jinak si myslím, že osadní výbor udělal dobrou přípravu a lidé ve vsi jsou ochotní pomoci. Jsem si jist, že se oprava rezervoáru podaří a kvalitě vody to pomůže. Mám z toho radost a na brigádu dorazím, pokud nebudu někde v dálavách za pracovními povinnostmi. Září je totiž na všelijaké cestování a prodejní akce ten nejkritičtější měsíc, alespoň v mé informatické branži.

Přehrávač vyžaduje nainstalovaný flash player a aktivovaný javascript.

Autor: