Všichni dobří rodáci
Reakce na článek Deklarace nezávislosti, uveřejněný na těchto stránkách.
Jsem víceméně pravidelným čtenářem tohoto soukromého webu, věnovaného událostem a dění v Radkyni. Rád bych se dotkl dvou témat z uvedeného článku. Za prvé emocí kolem webu samotného a za druhé tzv. náplav.
ad 1) Již dávno bylo řečeno, že vše je otázka peněz a že všechno (dle mého skoro všechno) se dá koupit. Je to jen otázka nabídky a poptávky.
Rád bych se stal majitelem těchto zavedených, čtených a dobře spravovaných stránek. Jak jsem ale vyrozuměl z diskuzí vedených o zmíněných stránkách, někteří obyvatelé této krásné vesničky považují tento web (cituji ze stránek www.radkyne.cz) …
Tento web je soukromý a nekomerční blog jednoho z chalupářů v Radkyni, založený dne 15.3.2009. Je věnován vesnickému dění v Radkyni a okolí, sousedskému životu, problémům, kterým v naší vísce čelíme, přáním, plánům a diskusím, které se vedou s úřady. Tento web nepředstavuje jakékoli názory trvalých obyvatel, osadního výboru nebo ostatních chalupářů.
… za "svůj prostor" a oficiální stránky obce Radkyně. Proto, abych předešel dalším nedorozuměním, chtěl bych dát trvale zde žijícím obyvatelům, potažmo Osadnímu výboru právo první volby a možnost koupit, spravovat a dále rozvíjet tyto zaregistrované stránky. Pokud nedojde, dejme tomu do tří měsíců, ze strany starousedlíků či oficiálního zastupitelstva obce k nabídce ohledně odkoupení webu, učiním majiteli svou vlastní nabídku. Nedojde-li ani poté k dohodě, prosím, nechť je tento svár zapomenut navždy.
ad 2) V dnešní kosmopolitní době, kdy se hranice států stírají a svět se otevřel, si všichni zvykáme na stěhování obyvatelstva. Obyvatelé ve městech se s migrací setkávají častěji než lidé na vsi. Doba je však taková a asi nám nezbývá, než se s tím naučit žít.
Sám jsem za svůj život několikrát přesídlil a nikdy jsem se nesetkal s negativní reakcí na svou přítomnost v novém prostředí. Proto by mne ani nikdy nenapadlo jiné přistěhovalce, byť se do místa přistěhovali později než já a platí to i pro některé z Radkyně, nazývat jakýmkoli přídomkem. Jsou to lidé, kteří se stejně jako já a kdokoliv jiný, stěhují za zaměstnáním, ubytováním či chvílemi odpočinku. Jsem nejspíš z pohledu některých místních taky náplava, stejně jako majitel těchto stránek. A navíc ještě mladší a neusazená. Nicméně jsem zde rád, líbí se mi tu a nikdy není vyloučeno, že se stanu stálým obyvatelem.
Myslím, že jsem tolerantní člověk. Vím ale, že by do (abych neurazil) „naší“ vesničky mohla přibýt komunita například východních Slovanů, Asiatů, muslimů anebo sem přesídlit početné rodiny z některého ze severních výběžků naší země. To by pak místo zchátralé kapličky mohl stát na náměstíčku třeba pravoslavný kostelík, pagoda, mešita, nebo taky NIC. Při plodnosti zmíněných etnik by asi brzy došlo k ovládnutí místní samosprávy - a kdo by tady asi potom byl více doma? Važme si toho, co máme. Važme si lidí, se kterými se o toto místo dělíme.
Važme si toho, že jsou mezi námi řádní a všímaví sousedé. Ruku na srdce. Kdo z nás by například nalezený kus starého železa ve své chalupě rovnou nevyhodil. A on je to třeba historický artefakt, šíp ze starodávné kuše. Ani nevím, zda nálezce je místní nebo náplava. Důležitější je, že jsem se to, podobně jako mnoho dalšího, dozvěděl na www.radkyne.cz.
Já ledaskde jsem byl v tom božím světě a kde jsem byl, tam jsem byl rád.
Jan Horný - Pardubice, Lanškroun, Praha, Radkyně a kdo ví, co bude dál.
Je tady krásně. I přes občas MRAZIVÉ KLIMA.
(Klikněte na obrázek, zvětší se.)
Autor:  Jan HornýVydáno: 25.5.2012 12:00 Přečteno: 46489x Hodnocení: 100% (hodnoceno 11x) Vaše hodnocení: |
Formát pro tisk
Komentáře