Pýcha předchází pád

Smrt filantropa, karamboly příliš pyšného jezdce, informační střípky

Zpravodajskými médii na celém světě proběhla zpráva o tom, že majitel podniku na výrobu dvoukolových vozítek Segway, miliardář a filantrop James Heselden se při vyjížďce na jednom ze svých výrobků zabil. Spadl prý z devět metrů vysokého srázu do řeky. Psaly o tom Lidové noviny, iDNES, Aktuálně, Novinky i Blesk. Policie sice říká, že cizí zavinění je vyloučené, ale průměrný čtenář detektivek ví svoje. Položí si klasickou kriminalistickou otázku "cui bono?" a hned je to jasné. Nakonec se zjistí, že to úkladný čin byl a provedli jej dědicové. Asi nesouhlasili s podle jejich názoru bláznivou investicí do fabriky na vozítka Segway a nutně potřebovali ty peníze pro sebe na mnohem lepší účely, to přece dá rozum.

Vozítko, jak většina z vás dobře ví, vlastním a považuji je dnes za naprosto bezpečné, i když jsem si na něm už třikrát ošklivě natloukl (drobné karamboly bez následků nepočítám). Poprvé, ještě na předchozím modelu XT, se mi při vjetí do výmolu na cestě u Heřmanic ulomilo levé držadlo řidítka a já spadl na tlamu. Odnesly to drahé dioptrické brýle, řidítka, kalhoty a levá ruka. Taky jsem si udělal nějakým klackem díru do tváře. Pan doktor v Jičíně sice říkal, že ruka zlomená není, ale raději mi ji dal do sádry. Propíchnuté díry do dutiny ústní si nevšimnul, protože pod fousy nebyla vidět. Podruhé jsem vjel do díry na louce u Přibyslavi, stroj mi ujel pod nohami a ani šest gyroskopů a dva počítače v řídící jednotce nezabránily mému pádu na záda. Nebudu ani pomýšlet na to, co by se stalo, kdybych neměl helmu. Potřetí a zatím naposledy jsem loni přehlédl díru na polní cestě zhruba v těchto místech. Ulomil jsem na stroji zadní i přední světlo, rozlámal další drahé brýle, sletěl jsem z výšky na zadek a způsobil si modřinu přes obě půlky zadní části. Trvalo skoro tři měsíce, než sytě černá podlitina zmizela. (Žena pořídila dokumentační fotografii mého holého pozadí, ale tu vám tady ukazovat nebudu; to by se neslušelo. Mám ji však schovanou jako důkaz pro případ, že by mi někdo nevěřil.) Všechny tyhle karamboly byly způsobeny mou pyšnou domněnkou, že jsem mistr světa a nic se mi nemůže stát. Už si to nemyslím a je to teď mnohem lepší: nepadám. Moje pražská babička říkávala "nešikovný maso musí pryč". Svatá pravda.

Nicméně na svém Segway x2 se nebojím jezdit ani po málo udržovaných cestách. Projel jsem okruh ze Sedmihorek na Valdštejn a přes Turnov zpět, z Hořic přes Byšičky až do Radkyně, ze Zvičiny přes Kal do Radkyně, okruhy kolem Prachovských skal, okolí Jinolických i dalších rybníků v údolích Českého ráje, kopec Čeřovka a Valdštejnskou alej v Jičíně, skály v Adršpachu, Vyskeř, okolí Jizerky, lesy v okolí přehrady Les království, Mezihoří a Libín a mnoho dalších míst po polních a lesních cestách. Ale na útes devět metrů nad řekou bych se i se svými zkušenostmi neodvážil, a to jsem o pár let mladší a mám na svém x2 najeto kolem 3000 km. Kdepak, sám si to majitel firmy neudělal, to mne nikdo nepřesvědčí.

-oOo-

Blíží se komunální a senátní volby a do našich poštovních schránek se pomalu přesouvají agitační tiskoviny jednotlivých stran. Zatím jsem získal materiály ODS a Sportovců a doufám, že dorazí i propagační materiály ostatních novopackých stran, abych je mohl podrobit kritickému zkoumání. Doufám, že souhrn svých poznatků uveřejním ještě před volbami v příštím článku. Dnes uvádím už jen střípky událostí a pozorování za uplynulé období od minulého článku.

Terénní úpravy v okolí našeho domu v Radkyni nabraly obludný skluz. Částečně za to může nepřízeň počasí a trvalé lijavce, částečně stavební firma, která přecenila své subdodavatele a dlouho čekala na dodávku materiálu. Mám řadu kritických připomínek a stavitel se neozývá; nestíhá a asi jej tíží svědomí. Snad již říjnové počasí dovolí stavbu dokončit, abychom mohli zazimovat zahradu a okolí domu.
Náš web má nového redaktora, který vyjádřil svou chuť na stránky radkyne.cz občas přispívat. A není to nikdo z chalupářů. Nebudu zatím oznamovat, kdo to je, uvede se jistě brzy svým článkem sám. Mám velkou radost, že se tým našich redaktorů rozrůstá.
Nechcete kočičku? Takzvaně "naše" Veverka (chodí k nám na jídlo) vrhla čtyři krásná a zdravá koťata. Má je se sousedovic "komisařem Siskou". Dvě koťata jsou černá, dvě mají po tatínkovi bílé fleky na hlavě a nohách. A ještě je tu loňský Mikeš, přítulný potomek "naší" Veverky a Svobodovic Mikeše, který je už v Pánu. Všech pět koťat se motá po naší zahradě a my si nevíme rady, co s nimi před zimou. Pomůžete? Dali byste alespoň jednomu kotěti domov a misku s teplým mlíčkem? V rekreačním provozu našeho domu není možné pomoci všem kočičkám ze širého okolí.
Dostal jsem přes radkyňské stránky dopis od pana Milana Frumara z Benátek nad Jizerou, který hledá své předky na Novopacku. Pan Frumar píše: "Hledal jsem dle rodokmenu předka Františka Hanzla a jeho ženu Kateřinu. Nemáte nějaká data narození a podobně? Myslím, že by to mohlo být někdy kolem 1810. Znám jen jejich jména. Je to uváděno německy, ale to se jednalo zřejmě o opis za války. Jejich předci jsou od Františka: Josef Hanzl a matka Marie zřejmě rozená Gandel. Od Kateřiny pak Josef Gandel a Anna rozená Kulišová, Welichovky. Dcera Františka a Kateřiny se jmenuje Marie Hanzlová nar. 27.2.1847 v Nové Pace. Nechci Vás obtěžovat. Takže pokud nic nenajdete, nedá se nic dělat. Já to budu zkoušet i dál jinak. Uvidíme. Jinak moc děkuji za ochotu." Pokud byste panu Frumarovi mohli nějak pomoci, prosím dejte mi vědět, já mu informace přepošlu.
Ukončil jsem svou přítomnost na Facebooku a tím pádem nebude udržován ani radkyňský profil, kde je pár mých příspěvků a video z hasičské soutěže. Ke skupině přátel Radkyně se pár lidí připojilo, ale kromě Luďka (díky dodatečně, Luďku!) nepřidal nikdo žádný komentář, fotku, video či cokoli jiného. Aktivně se na profilu podílel ještě Honza Šerpán. Pokud skupinu přátel Radkyně chce kdokoli z vás udržovat, je volná a rád k ní předám veškerá práva, pokud to bude potřeba. Aktivně se chci věnovat již jen webu radkyne.cz podle svých časových možností a plánuji do něj další rozsáhlé investice pro dobro vsi. Nechte se překvapit.
Všimli jste si, že si hasiči na Přibyslavi vymalovali jako velikonoční vajíčko předlistopadový socialistický reliéf ČSPO na hasičské zbrojnici? Myslím, že ta zkratka znamenala "Československý Svaz Požární Ochrany". Zvláště ta rudá hvězda se tam náramně vyjímá! Asi nostalgie po starých časech ... 21 let po změně režimu mě s láskou udržovaná rudá hvězda přinejmenším překvapila. Kdyby zbrojnice byla moje, už dávno bych otloukl hvězdu kladivem a majzlíkem.

Maringotka v lese před Přibyslaví (v cípu lesa Fibich patřícího do katastru Štikova) dostala nového souseda - v její těsné blízkosti byl postaven malý srub se štíhlou a vysokou střechou. Maringotka stojí na svém místě (alespoň myslím) už od doby, kdy jsme se do Radkyně přistěhovali. Podle výpisu z katastru má pozemek pod maringotkou i srubem tři soukromé majitele. Jenže jsem v maringotce nikdy neviděl žádného živého člověka a ani její účel mi nikdy nebyl jasný. Je to rekreační objekt, nebo ji používají lesní dělníci? Visí na ní cedule "Areál společnosti, cizím vstup zakázán", ale žádné jméno společnosti není na ceduli uvedeno. Maringotka je poměrně dost vybydlená. Roztrhaný igelit ve dveřním okně plápolá ve větru, okolo se válí ojeté pneumatiky, shnilé dřevo, rezavé plechy a všelijaké haraburdí, před okny vyrostly náletové stromy. Čeká stejný osud i nově postavený srub? Jaký je jeho účel?
Všimli jste si taky, že když přijedou zaměstnanci Města udržovat obecní pozemky, vždy se velkým obloukem vyhnou obecnímu pozemku na našem "náměstí", kde většina návštěvníků parkuje? Kdysi jsme se ženou chtěli tenhle pozemek od města koupit, ale měl o něj zájem i soused pod námi. Osadní výbor nechtěl nikomu dát přednost a raději tedy doporučil ponechat pozemek v držení města. Dobrá, ale pokud je pozemek ve vlastnictví města, proč jej nikdo celý rok neudržuje? Ptali jsme se pracovníků, kteří přijeli posekat trávu okolo kapličky, zda posečou i obecní pozemek na "náměstí", ale bylo nám řečeno, že takové instrukce nedostali. Tak má město o pozemek zájem, nebo nemá?
Morový sloup na novopackém Masarykově náměstí je pryč. Zůstal jen podstavec, jehož stav se ale zatím příliš nevylepšuje. Nevím, jak dopadla schůze, o které jsem psal v článku "Co bude na balustrádě?" a na které se mělo rozhodnout o náhradě morového sloupu jiným objektem. Věřím však, že náhrada morového sloupu bude zanedlouho instalována a bude důstojná.