Čertův kropáč

Jak jsem si zavařil, voda na odpis, rituální tanečky, pokuta pro čumily

Úpravy terénu okolo naší základny v Radkyni pokračují, ale strašně nás zdržuje déšť. Za deště se létající parta našich stavebníků nedostaví a projekt se tím pádem neposunuje ke zdárnému konci. Se závistí pak hledíme pod kovárnu, kde panuje čilý stavební ruch a kde se dílo na novém domě dere kupředu mílovými kroky, počasí nepočasí. Ne nadarmo se říká, že "prvních 90% projektu trvá 90% času a zbývajících 10% projektu trvá dalších 90% času".

Déšť nám komplikuje život i jinak, než zdržováním stavby. Náš zahradní trávník sice nebyl nic moc, do vytouženého anglického měl kvůli nekvalitní jílovité půdě hodně daleko, ale starali jsme se o něj s láskou. Jenže stavební stroje rozjezdily naši zahradu křížem krážem. Kde dříve byl trávníček, tam jsou nyní rozmočené a bahnité plochy červenice. Trávník je v háji, v zahradě parkuje bagr a multikára a povalují se tu všelijaké materiály. Když zaprší, ze zahrady vytékají na naši takzvanou asfaltku v Okružní ulici proudy červeného bahna. Tumáš, čerte, kropáč! Ve svých předchozích článcích (například v tomto nebo v tomto) jsem vyčetl statku a ostatním stavebníkům to, že špiní silnici - a teď jsem původcem bahna na silnici sám. To jsem si tedy zavařil! Nezbývá mi, než bahno průběžně uklízet, kopat odvodňovací stružky a omývat silnici. Asfalt však není příliš pevný, tak se musí omývat velice opatrně, aby voda nenarušila jeho povrch. Liják je každou chvíli, tak mám dobrou zábavu. Už aby zase zahrada zarostla travou a proud bahna při dešti ustal. Jenže to ještě bude znamenat spoustu práce a času.

Jak se ale ukázalo, nejsem největší znečišťovatel ve vsi. Sousedé mě upozornili na další skládku zemědělského odpadu nad Fibichem. Je to zhruba v těchto místech. Bývalo to takové romantické místo s výhledem na hrad Pecka. Na louce nad roklí se z posedu vedle stařičké borovice dala pozorovat srnčí zvěř a jednou jsem tam viděl i kňoura. Rostly tam houby. Teď je tam místo romantického lesního kouta hromada hnijící a čpící slámy. Nevím, kdo skládku vytvořil, komu patří a kdo je za ni tím pádem zodpovědný. Nevím ani, jaký má skládka účel, ale soudím, že je to prostě odpad ze stájí či odjinud; siláž to nejspíš není.

Jako všechny podobné skládky a siláže i tato produkuje zapáchající černou kapalinu podobnou surové ropě. "Ano", řeknete si možná, "to je přece běžné, u siláže nic nenormálního". Jenže tahle skládka je umístěna na vrcholu kopce nad radkyňskou roklí, kterou protéká potůček zásobující náš vesnický vodovod. Voda, kterou v Radkyni pijeme, je voda povrchová, nikoli voda ze studně či z pramene. A když zaprší tak mocně, jako v posledních týdnech, černá zapáchající tekutina se splachuje deštěm do údolí. Hnusná smradlavá břečka stéká proudem do rokle, putuje potokem k naší vodárně, tam se zpracuje a přečerpá se do rezervoáru našeho vodovodu. Přeji Vám všem dobrou chuť - podívejte se, milí sousedé, odkud se bere část vody, kterou pijete:

Jsem přesvědčen, že místní samospráva by měla okamžitě protestovat. Nevím, jak budou zaměstnanci Městského úřadu ochotni poprat se s tímto problémem. Asi se budou všelijak vykrúcat, tančit rituální tanečky typu "to je soukromý pozemek, stěžujte si majiteli", "nemáme na to kompetence, tohle řeší krajský úřad", "musíte mít odborný posudek", popřípadě "to musí rozhodnout pan Brabenec a ten má do konce listopadu zahraniční stáž" či "nechte si udělat rozbor vody, pak si podejte žádost - uvidíme, co se dá dělat". Podobné zdržovací manévry a rituály vzývání Velikého Šimla se pořádají jen kvůli tomu, aby to úřednictvo nemuselo řešit a mohlo slastně odpočívat, nezřídka před počítačovými obrazovkami plnými spoře oděných krasavic. Tyto tanečky důvěrně známe, přesto by neměly osadní výbor odradit od vytrvalého a důrazného požadavku zdroj znečištění vody okamžitě odstranit; jde přece o zdraví. Je na vás, jak důležité se vám to zdá a jestli se rozhodnete jednat, milí spoluobčané.

Já to za trvalé obyvatele řešit nebudu a ani nemohu - nakonec kdo by taky naslouchal věčně remcajícímu chalupáři, že? Řešit to může jen radkyňská samospráva. Nevím, jak se k problému postavíte a jaké rozhodnutí učiníte vy, radkyňské maminky malých dětí. Zato dobře vím, co uděláme my, staré ohmatané pažby. Raději si budeme dovážet na vaření a pití balenou vodu tak dlouho, dokud se to nevyřeší. Život je příliš krátký na to, aby se s ním hazardovalo. Jako by nám nestačil radon v podloží.

-oOo-

Redakce Jičínského deníku zveřejnila článek, popisující trampoty Policie ČR ve středu 4. srpna 2010. Článek si můžete přečíst zde. V článku mne zaujalo vylíčení zásahu jičínských policistů na Lidickém náměstí; redakce to popsala doslova takto:

"Na mladý pár, který se oddával po dvacáté hodině na dvoře mezi domy v Jičíně na Lidickém náměstí sexuálním hrátkám, upozornil jeden z místních občanů. I když milenci svým jednáním budili veřejné pohoršení, přesto se obyvatelé okolních bytů nemohli odtrhnout od svých oken. Hlídka, která vyjela na místo, věc vyřídila blokovou pokutou ve výši 500 korun pro každého z nich."

Poprvé jsem se chechtal, když jsem si celou situaci představil. Bože, to by byla fotografie, jaká se podaří jednou za život! Milenci na náměstí a všechna okna zaplněná čumily. Podruhé jsem vybouchnul smíchy při poslední větě odstavce. Představil jsem si totiž, jaká to musela být námaha obejít jednotlivé byty a každému, kdo se díval, napálit pokutu 500 korun. Ještě by mě ale zajímalo, co dělali milenci v mezičase, kdy policisté pokutovali všechny diváky. To už zpráva Jičínského deníku bohužel neuvádí.

-oOo-

Poznámka nakonec: hasiči z Úbislavic poslali na server Radkyne.cz pozvánku na soutěž, kterou pořádají koncem srpna ve své domovské vsi. Vytištěnou pozvánku jsem vyvěsil na obě radkyňské dřevěné nástěnky a taky na webovou stránku "Obecní vývěska", kde publikuji důležité informace Městského úřadu a další oznámení. Fakt, že nás čtou v Úbislavicích a považují tento server za "úřední" web naší vsi mne ohromně potěšil, ale je mi jasné, že budou i tací, které to dožere. Není ale již čas změnit názor?