Pokles městských investic v Nové Pace se čtvercem vzdálenosti od radnice.

Tak už je to jasné: budeme mít v Nové Pace krytý bazén. Konečně se Nová Paka v otázce bazénu zařadí na důstojné místo vedle 17 km vzdáleného Jičína nebo stejně vzdálené Jilemnice. Lidé říkají, že bazén bude stát kolem 50 miliónů Kč, ale nějaké dotace prý na to budou. Jestlipak ten místní bude alespoň tak pěkný, jako ten v Jičíně? Přiměje nás to jezdit z naší vesničky spíš do Paky, než do Jičína? Zápisy ze schůzí Komise pro bazén, které jsou publikovány na stránkách Městského úřadu NP, však pozorným čtením odhalují, že vybavení bazénu asi nebude tak bohaté jako u toho jičínského. Ale nevadí: blaho občanů města je díky píli zastupitelů plnou měrou zajištěno. Odvážní zastupitelé si dávají odvážné cíle a já to respektuji a ctím a držím palce, aby vše zdárně dopadlo a investice se vrátila.

Oproti tomu u nás ve vesničce Radkyně, která je součástí Nové Paky, máme přání daleko méně odvážná, ale o to naléhavější. Jsme celkem skromní. Pomohl by nám nový vodovod a asfaltová cesta skrz vesnici, která odhadem není delší než kilometr a není nikde širší než tak tři metry.

Už 30 let pravidelně sleduji, jak místní obyvatelé nejen obětavě udržují archaickou vodárnu v provozuschopném stavu, ale i opakovaně v mrazech prakticky sami bojují s prasklými vodovodními rourami, které jsou za ta léta tenké jak list papíru a drží pohromadě jen vrstvou mazlavé červenice. Oprav bylo za ta léta nepočítaně.

Taky prašnou cestu procházející vesnicí si každoročně obyvatelé vsi sami opravují dovezeným štěrkem. Jsme u nás Městskému úřadu vděčni za tu multikáru štěrku, kterou nám každý rok ochotně zajistí, ale štěrk po pár deštích zmizí do útrob zeměkoule a jakmile sprchne, zase se všichni brodíme blátem a zasypáváme vymleté díry čím se dá. A když je sucho, zalykáme se prachem. Už 30 let toužíme po hladké asfaltové cestě; tedy jen co sám pamatuji.

Kdysi jsem napsal do Nových novin článek, který obsahoval povzdech nad problémem vody v Radkyni (NN 31/2003). Jakmile byl zveřejněn, ukázala se síla psaného slova: dostavil se k nám zástupce investičního odboru Městského úřadu. Sympatický muž nám ukázal hotové výkresy a vysvětlil, že investice do vodovodu je v plánu, ale jaksi scházejí peníze. Myslím, že tehdy zmiňoval částku kolem 600 tisíc Kč. Taky nemám tušení, kolik by stála asfaltová cesta naší vesničkou, ale po chvilce hledání asfaltérských firem na internetu odhaduji, že tak milion korun by to hravě zařídil. Ale když nejsou peníze, je to těžké; to známe všichni.

Dobrých zpráv nikdy není dost. Kde jsou ty časy, kdy obyvatelé Nové Paky toužili po vlastním bazénu a neviděli ani světélko na konci tunelu. A vida, dobrá zpráva je tu: bazén se již ve městě staví. Šikovní zastupitelé dokonce umí získat i dotace z EU a odjinud. Je to úžasné; člověk by řekl, že pokrok se prostě nedá zastavit. Pro nás obyvatele Radkyně to ale jednu drobnou chybku má: pokrok se zastavil na kraji města a k nám do vsi už nedorazil. Padl vysílením ze stavby městského bazénu a bídně zhynul. Budiž mu země lehká …