Novopacké absence

Co postavit na pěší zóně, kolébání radnice, španělské podfuky.

V Nových novinách číslo 14/2010, které vyšly 9.4.2010, najdete na stránce 4 nahoře článek "O budoucnosti náměstí rozhodne anketa". Tyto otázky se nepodařilo obyvatelstvu položit kvůli odloženým parlamentním volbám, tak se čeká na volby nové, plánované na květen, během kterých by voliči měli odevzdat i lístek se svými reakcemi.

Otázky jsem už jednou komentoval ve svém článku "Sedm otázek" a názory jsem zatím nezměnil. Pouze připomínám, že je nezbytné říci "NE" výstavbě bazénu. Dvě z otázek však městští radní poněkud přeformulovali, konkrétně otázku 4 a otázku 6. Dovolím si k tomu něco poznamenat či navrhnout.

Na čtvrtou otázku na souhlas s vymezením části náměstí na pěší zónu bych odpověděl spíš "NE". Pokud by vedení města našlo dobrý způsob, jak ušetřené místo využít ku prospěchu či zábavě obyvatelstva, odpověděl bych "ANO". Mohla by tam být lecjaká atrakce, navrhuji třeba tyhle:

Vodní nádrž s replikami kinetických soch Jeana Tinguelyho a barevných soch Niki de Saint Phalle.
Rozsáhlé sousoší "Štědrovečerní večeře v novopackém chudobinci" vytvořené podle obrazu Adolfa Mádle.
Vyřazená a restaurovaná tramvaj z padesátých let; uvnitř internetový Coffee shop s obsluhou v holandských národních kostýmech.
Dolní stanice sedačkové lanovky na Husův kopec.
Skleněná pyramida pro ostření žiletek všech obyvatel Novopacka pomocí geomagnetického záření a slunečního svitu.
Umělá skála vytvořená z araukaritů s lezeckou stěnou na odvrácené straně.
Model hradu Kumburk vyrobený ze dřeva a v něm umístěná půjčovna koček.
Umělý divoký potok vyvěrající mezi hernou a kostelem, s vodou řítící se přes kameny na náměstí a opět mizející v propasti pod Integrovanou střední školou.
Plastové mimino Davida Černého, držící v ruce zvětšený model houslí, na které hrával malíř Josef Tulka malíři Mikoláši Alšovi.
Rozhledna - replika ArcelorMittal Tower opatřená barevnými světly reagujícími na zvuky na náměstí.
Model sopky, která by místo ohně a páry několikrát denně dštila pěnu Novopackého piva.
Upoutaná vzducholoď pro bungee jumping novopackých Sportovců.
Kurt pro ricochet ve tvaru kvádru vyrobeného výhradně ze skla; okolo skleněné lavičky pro diváky.
Vysloužilá lokomotiva v barvách znaku Nové Paky; v upraveném kotli a tendru expozice drobných drahých kamenů.
Velkoplošný monitor, který průběžně veřejně zobrazuje vzkazy obyvatel určené radnici, zasílané z mobilních telefonů a elektronickou poštou.
Automat "Oslíku, otřes se!" ve tvaru dvoumetrového poprsí MUDr. Ratha; po uznalém poplácání po rameni automat vyplivne třicet korun z našich daní.
Obří spiritistický stroj "Sezemský" s parabolickou anténou pro příjem a reprodukci signálů ze záhrobí.
Prosklený strop mezi kostelem a školou poskytující pohled do novopackého podzemí pod náměstím: přemostění Brdského potoka, spárovanou klenbu podzemních prostor a potok samotný.
Trvalá holografická trojrozměrná projekce návrhu pomníku J.A.Komenského pro Novou Paku, která se každou hodinu střídá s projekcí "Faty morgany nad Novou Pakou roku 1870".
Pódium pro improvizované projevy chráněné imunitou i pro neposlance.
Vysoký tobogán ve tvaru lékárenské dózy s výtahem na horní plošinu pojmenovaný "Čertovy prdy".
Novopacký Krásný Blázen v nadživotní velikosti vytesaný z místního pískovce a nabarvený červenicí. Přijímám návrhy, který novopacký komunální politik by mohl sochaři stát modelem a proč; napište to třeba anonymně do komentářů. (Sám mám poměrně jasno, ale jméno si nechám pro sebe.)
... nebo alespoň ten neuvěřitelně praštěný bronzový krocan jako je ten v Horkách; jen trochu větší.

Pak by "ANO" byla správná odpověď. Ale teď je plocha pěší zóny na náměstí nevyužitá, žádná atrakce tam lidi nepřitahuje a je tím pádem zbytečné na náměstí omezovat parkování. (Ovšem každá z navrhovaných atrakcí je zároveň mou odpovědí na sedmou anketní otázku: "Co dalšího vám v Nové Pace chybí?". Ano, toto vše bezesporu v Nové Pace chybí! Pokud máte nějaký nápad, co dalšího v Pace chybí, podělte se o něj se čtenáři v komentářích k článku.)

K šesté otázce bych pouze poznamenal, že by bylo dobré mít možnost seznámit se s architektonickými návrhy na Muzejní náměstí a na obnovu Masarykova náměstí, aby bylo proti čemu vznášet konstruktivní kritiku a přidávat vlastní nápady. Jsou návrhy někde k vidění? A co je zveřejnit na stránkách města?

A odpověď na otázku sedmou je přece pro radkyňské už dávno jasná. Na otázku "Co dalšího vám v Nové Pace chybí?" přece všichni můžeme odpovědět celým výčtem různých absencí, třeba: "Chybí nám pevná, kvalitní, trvanlivá a bezprašná silnice procházející celou osadou Radkyně". Nebo odpovíme: "Chybí nám oprava radkyňské kapličky; majetku města Nová Paka, přitom ale symbolu naší osady". Nebo zmíníme, že nám chybí nový vodovod. Nápor nesmí polevit ani na chviličku. Přece Radkyně je součástí Nové Paky a co chybí v Radkyni, chybí i v Nové Pace.

Sloupek o vodovodech a kanalizacích Ve stejném vydání novin mne zaujal ještě malinký článeček, který se krčil vpravo dole na stránce 2: "Miliony na nové vodovody". Já vím, že si ze mne už budete dělat legraci, že skoro o ničem jiném, než o vodovodu, neumím psát. Ale přečtěte si článek a pak uvažujte se mnou. Zpráva totiž naprosto ideálně pasuje na situaci v Radkyni.

Kraj obcím na Jičínsku letos rozdělí celkem 27 milionů korun na vodohospodářské projekty a za posledních šest let uvolnil na tyto účely přes 330 miliónů. Přesto nikoho ještě nenapadlo získat jedinou kačku z poměrně štědrých krajských dotací právě pro Radkyni. A neříkejte mi, že Radkyně je součástí Nové Paky a ta zas je větším městem, nikoli vesničkou, takže na dotace nemá nárok. Jestli to je postavené takhle, pak jsou asi pravidla špatně nastavena, být součástí města je pro tento případ spíš nevýhoda a mělo by smysl se o dotaci trochu poprat. Jenže kdo to udělá, když se do byrokratického boje o dotaci radnice nehrne?

Radnice je totiž šťastně ukolébána nabídkou financování vodovodu a dalších vylepšení osady Radkyně z výnosů plánované elektrárny. V současné situaci to však vypadá, že pokud se nepodaří realizovat podnikatelský záměr společnosti Mivet na výstavbu elektrárny v katastru osady Radkyně a Přibyslavi a tím pro osadu získat nějaké zásadnější peníze, vylepšení osady se konat nebude. Nakonec to pan starosta Cogan otevřeně připustil na veřejné schůzi osadního výboru konané dne 27.2.2010. To, že nejsou peníze, platilo včera i dnes a bude to platit i zítra, krize nekrize. A navíc z krize se celý stát vybabrává zatím jen horko těžko. Fakt, že osada, která je součástí většího města, je závislá výhradně na uskutečnění soukromého projektu, je přinejmenším smutný - na to se přece není možno spoléhat a řešení musí být i tehdy, když to soukromá iniciativa nezařídí. Co mají dělat osady, které podnikatele s podobnými projekty nemají? A co když se podnikateli projekt v naší osadě nepodaří realizovat? Budeme muset stále pít vodu zhoršující se kvality, kazit si zdraví a radnice nás přitom bude pouze z povzdálí pozorovat, jenže v pravý čas nikdy nezasáhne?

V Lidových novinách vyšel dne 12.4.2010 článek s názvem "Hon na sluneční peníze vrcholí. Kdo si z dotací ukousne více?". V článku se mimo jiné píše i toto: "... pokud nebude výstavba elektrárny zahájena letos v červenci, je pramalá šance zařízení do konce roku připojit a mít tak garantované stávající výkupní ceny. Nyní ceny dosahují maxima a dále již budou jen klesat". Já podnikatelský záměr společnosti Mivet podporuji, ale jsem zvědav, co nastane, když se investice nezrealizuje. Obávám se totiž, že na vodovod, silnici a další úpravy prostředí, ve kterém žijeme, budeme v tom případě moci na dlouho zapomenout. I když najdou se i tací, kteří tomu zatleskají.

Myslím si, že obdobná příležitost pro podnikání bez rizik, kterou totálně nekompetentní poslanci svými scestnými připomínkami zakotvili v zákonech, se jen tak opakovat nebude - tedy alespoň doufejme; uvidíme po volbách. Zástupy zájemců se snaží na poslední chvíli ještě urvat nějaké drobky z původně bohatě prostřeného stolu slunečních příležitostí, které po letošku skončí. Tak bude na příslušných úřadech v této době asi pěkný nával, ostré lokty a bude to i bohatá sklizeň pro lid úřednický, protože úplatky žadatelů potečou do jeho kapes ještě minimálně do konce tohoto roku nebývale silným proudem.

Když vám stát nabídne výkupní cenu sluneční elektřiny desetkrát vyšší než je cena elektrické energie vyrobené "klasickým" způsobem, to by v tom byl čert, aby se nenašla hlavička, která by se pokusila prodávat levně vyrobený proud za vyšší cenu sluneční elektřiny. U elektřiny nepoznáte, jak a kde byla vyrobena. V Lidovkách vyšel 14.4.2010 krátký článek o přesně takovém podvodu. Kupodivu jej tentokrát nevymyslela hlava česká, nýbrž španělská, ale jsem si jist, že čeští koumáci na to už určitě přišli taky. Článek uvádí, že majitelé solárních zařízení po západu slunce nahodili dieselové agregáty a vyráběnou elektřinu prodávali do sítě jako sluneční, tedy tučně dotovanou státem. Jak prosté, milý Watsone! Připravili tak stát o 2,6 miliónu Euro - to je při dnešním kurzu něco kolem 66 miliónů Kč. A kdo ví, kolik je ještě těch, které zatím neodhalili - i u nás.

Shodou okolností mi skoro každý týden volají dva irští kluci žijící ve Španělsku a podnikající v oboru slunečních elektráren. Budují svou elektrárnu jako akciovou společnost a shánějí investory. Stále mne přemlouvají, abych do jejich elektrárny poblíž Barcelony investoval své peníze. Prý stačí málo, základní vklad je 6000 Euro, peníze se vracejí z výnosů, tak 7-9% investice ročně. Takže pokud by vše fungovalo tak, jak má, za nějaký čas máte peníze zpět a pak už jen kasírujete každoroční výnosy. Oba hoši jsou do telefonu velice sympatičtí, slušní a přesvědčiví. Snaží se mi dokázat, že jsou poctiví a nejsou žádní podvodníci. Poslali mi fotokopie všech dokumentů týkajících se elektrárny. Poslali mi dokonce fotokopie svých pasů a rodných listů. Mají profily na Facebooku i s fotkami a snaží se o maximální otevřenost.

(Na vysvětlení: Investice nevypadá špatně. Stát nám žádný důchod nedá, s tím nepočítám. Stát krachuje už dnes a ještě si půjčuje, aby měl na takzvané 13. důchody, pastelkovné a podobné ptákoviny - a pro státní kasu je to ohromný výdaj. Děti se nerodí, na naše důchody nemá kdo vydělávat, důchodová reforma je v nedohlednu. Navíc dnešní děti budou v dospělosti splácet státní dluh vytvořený především levicovými politiky, kteří si půjčují strašidelné sumy na nákup voličských hlasů. Státní dluh přitom roste závratným tempem (viz číslo "Kolik Češi dluží?" na pravé straně této stránky). Člověk se o svůj důchod musí postarat sám a se státem je lépe nepočítat. Proto jsem začal uvažovat o zahraniční investici jako o zabezpečení na stáří.)

Už mě ti dva Irové skoro ukecali, protože takhle otevřený ke mně ještě v podobné situaci nikdo nebyl a navíc ve Španělsku je o dost více sluníčka než v podmračeném Česku. Sluneční podnikání tam musí být podstatně výnosnější. Vypadalo to jako dobrá investice a věřím, že oba podnikatelé jsou poctiví a důvěryhodní mládenci. Ale v článku se píše, že brzy se bude i ve Španělsku snižovat výkupní cena sluneční elektřiny o 40% - a když tam navíc odhalují podvody tohoto typu, jistě toto podnikání španělský stát rychle přiškrtí stejně jako u nás. Moje investiční ochota se rázem vypařila. Budu se muset poohlédnout po nějakém jiném zabezpečení na stáří. Jestli ale chcete investovat vy, dejte vědět a já vám pošlu na oba hochy kontakt. Můžete se na ně jet podívat, Barcelona je úžasné město a stojí za návštěvu.