Příval celebrit

Papež a nová silnice, čerstvý osmdesátník, mlýnské kolo nad mokřadem

V souvislosti s návštěvou Jeho Svatosti papeže Benedikta XVI. v naší vlasti vypukl na krajském úřadě poprask. Do úřadu totiž dorazila blesková zpráva, že tento neobyčejný muž, kterého jeho zastánci, obdivovatelé a vatikánští ultras nazývají "Rottweiler Boží" a jeho odpůrci a nepřátelé pak "Papa Ratzi", se rozhodl přijet vysvětit radkyňskou kapličku. Krajský úřad, vědom si bědného stavu svých silnic v okolí Nové Paky, urychleně vyslal asfaltérskou četu na tankodrom mezi novopackou třídírnou odpadu a hospodou na Přibyslavi, aby povrch byl bez prodlení opraven a papamobil si neulomil kolo. Četa se pustila do úprav a za jediný den zvládla položit na části silnice nový povrch, hladký jako dětská tvářička. Pak se ale zjistilo, že si někdo popletl radkyňskou kapličku s bazilikou svatého Václava ve Staré Boleslavi a že se tím pádem Jeho Svatost nedostaví. Na radnici v Nové Pace si oddechli, protože všichni dobře vědí, v jakém stavu je kaplička v Radkyni. Sice je v majetku města, ale není zapsána jako kulturní památka, takže její opravu nikdo nezaplatí. Ani katolická církev se k tomu nemá. Kdyby do ní Jeho Svatost dorazila na svěcení, byla by to pořádná ostuda. Nepříjemným důsledkem zjištěného omylu však bylo to, že kraj okamžitě z Přibyslavi stáhnul asfaltovací četu a silnice už nebyla dokončena: končí asi 50m před odbočkou na Heřmanice a Studénku. Dopravní značky omezující vjezd na novou silnici v neděli zmizely a pokračování se asi konat nebude. Ale je to lepší než nic, to je třeba uznat.

Tady se podívejte, jak to dopadlo. (Jen tak na okraj: zatím jsem přibyslavské chválil, ale teď si do nich musím trochu rýpnout: dívám se na fotku hasičské zbrojnice a vidím, že si přibyslavští zatím neudělali čas sundat z fasády hasičské zbrojnice tu rudou hvězdu, to je tedy ostuda!)

Falešná zpráva nám tedy vlastně pomohla. Kdyby takových chybných zpráv bylo více, město i kraj by začaly vzkvétat. Představme si následující zprávu, kterou jako první přinese server Radkyne.cz:

Nová Paka zažije v průběhu roku 2010 řadu oficiálních návštěv. Nejdříve v sobotu 27.3. přijede španělský král Juan Carlos I. Plánuje navštívit Podklášteří, zajde do Suchardova domu a povečeří v hospodě u Stránských. Tím ale návštěvy významných lidí rozhodně nekončí. Hned na prvního máje přijede Tändzin Gjamccho, Jeho Svatost 14. Dalajláma z Tibetu. Už se těší do prvomájového průvodu pořádaného KSČM a chystá si trojbarevné mávátko; odpoledne si prohlédne nové úpravy Komenského ulice a večer pak bude pořádat veřejnou přednášku v klášteře. Hned potom, 8. května, přiletí ruský miliardář Roman Abramovič. Proslýchá se, že prodává fotbalový klub Chelsea a má zájem koupit 1. FK Nová Paka. Když se koupě podaří, slibuje financovat rekonstrukci Masarykova náměstí. Na 5. a 6. července je plánována návštěva brunejského sultána. Tento absolvent britské vojenské akademie v Sandhurstu přiletí svou vlastní helikoptérou vybavenou zlatým kniplem a výkonnou stereo soupravou. Jeden z nejbohatších lidí na světě, Jeho Výsost Sultan Haji Hassanal Bolkiah Mu'izzaddin Waddaulah, předseda vlády, ministr financí a ministr obrany sultanátu Brunei se dozvěděl, že v novopacké klenotnici je mnoho krásných drahokamů a pár si jich chce koupit domů; možná si ale koupí Klenotnici celou a nechá si přibalit i přilehlé pozemky. Na státní svátek 28. září má Novou Paku poctít návštěvou japonský císař Akihito s chotí Mičiko. Po skončení oficiálních svatováclavských oslav plánuje nakoupit ošacení pro celou rodinu u Paskala a zajde si na ryby k Pivovarskému rybníku; rybaření patří k jeho celoživotním koníčkům. 17. listopadu uvítáme v Pace věhlasného zpěváka "tygra" Toma Jonese, který se doslechl o problémech Městského kulturního střediska a chce jeho rozpočtové hospodaření podpořit benefičním koncertem pod širým nebem v průmyslové zóně Vlkov bez nároku na honorář. A konečně na vánoční svátky se předpokládá mimořádná návštěva Svatého Otce Benedikta XVI., který bude sloužit mši v krásně opraveném a slavnostně vyzdobeném kostelíku svaté Marie Magdalény nad Stupnou.

To by se to, panečku, opravovaly silnice, budovaly vodovody a kanalizace, natíraly fasády, renovovaly kostely a kapličky, budovaly nemocnice a uklízelo okolí, kdyby nad krajem a městem visel Damoklův meč v podobě trvale hrozící návštěvy nějaké světoznámé celebrity. Žasnout bychom ani nestačili, co všechno se dá zařídit!

Silnice mezi Štikovem a radkyňskou cihelnou už má namalovanou středovou čáru, ale krajnice ještě namalovaná není. Kraj silnice je celkem strmý, takže je třeba si dávat větší pozor při jízdě blízko jejího okraje; člověk by mohl snadno sjet mimo a havarovat. Dokud tam bílé krajnice nebudou namalované, bude nový úsek poněkud nebezpečný i přesto, že je povrch silnice je krásně hladký. Místo nabílených krajnic se u odbočky do Radkyně objevilo něco, co z dálky vypadá jako náhrobní kámen padlým synům vlasti, případně jiným hrdinům. Při bližším ohledání se ale zjistí, že tu dodavatel stavby vystavil pomníček svému vlastnímu úsilí při opravě silnice. Je to poněkud nevkusné. Myslím si, že pokud velmi rychle nebude silnice nabílená po krajích, budeme moci vyleptaný text na truchlivém pomníčku odstranit a věnovat nový nápis památce prvních obětí autohavárií.

V neděli jsme šli pogratulovat sousedu panu Víkovi k jeho 80. narozeninám. Tedy řeknu vám, že bych chtěl být takový jura jako on, až mi bude 80 let - jestli se to vůbec podaří. Minulý týden jsem ho potkal v lese Na Drahách. Říkal mi: "Tak jsem to objel přes Štikov, Bělou a Uhlíře. Člověk musí mít nějaký pohyb, ale do kopce už to nejde jet, musím kolo tlačit." Oslava probíhala odpoledne a večer u Svobodů, pan Vík seděl v čele stolu a všichni jsme byli královsky pohoštěni; k jídlu a pití bylo, co hrdlo ráčilo. Narozeniny radkyňského starousedlíka a pamětníka přišla oslavit řada sousedů z Radkyně a s přáním se zastavil i novopacký místostarosta pan ing. Hendrych. Všichni jsme s panem Víkem pohovořili a předali mu drobné dárky. Je milé občas se sejít u podobné příležitosti a probrat se sousedy místní věci; člověk se leccos dozví a spoustu věcí si vyjasní. Probírala se vesnická historie, nebývalé sucho, kde začínaly Sudety, mimořádná událost s odbržděným traktorem, zdraví přítomných i nepřítomných, návštěva papeže, stav oprav radkyňské hospody, Al-Kaida, stav místních traktorů a další důležité věci. Byl to moc příjemný večer a hostitelé byli kromobyčejně pozorní. Opravdu mě potěšilo, že přestože ve víně je pravda, nikdo ze sousedů mi ani v pokročilejších hodinách nevynadal za to, jaké provokace píši na těchto stránkách. Asi už všichni vědí, že to myslím dobře. Jediným následkem oslavy bylo to, že ještě v pondělí jsem ani nesnídal, protože se mi v břiše přes noc nestačilo po všech těch dobrotách udělat místo.

V pondělí na svatého Václava jsem se byl podívat na mlýn před Dolním Javořím, na který mne upozornil Vašek Záveský. Mlýn je zdálky vidět ze silnice mezi Uhlíři a Horní Novou Vsí a dostanete se k němu tak, že uhnete z této silnice na Dolní Javoří a kousek za mostem odbočíte po asfaltové cestě vlevo. Cesta vás dovede až k samotě s mlýnem a malým rybníčkem. Dům je od vzdálené silnice oddělen řadou vzrostlých stromů a hluk projíždějících aut u něj prakticky není slyšet. Je vidět, že na původně zchátralé budově majitel hodně zapracoval; opravy jsou udělány velmi vkusně. Dům sice ještě není hotov, ale už se můžete podívat na velkou atrakci: funkční velké mlýnské kolo s horním náhonem.

Jak jsem budovu okukoval, vyšel z přilehlého domečku sympatický majitel, asi tak šedesátník, v doprovodu velkého černého psa, přivítal mne, představil se a dali jsme se spolu do řeči. Pan Král (jestli si tedy jeho jméno dobře pamatuji) mi říkal, že mlýn si pořídili v roce 1996. Jeho rodina pocházející z Polabí tento dům našla při hledání nového bydlení pro celou rozvětvenou rodinu. Dům byl před tím několik let neobydlený. Mlýn má uvnitř tři samostatné bytové jednotky a bydlet v něm budou tři synové pana Krále se svými rodinami. Byty ještě nejsou úplně hotovy, ale scházejí už jen obklady a podobné drobnosti. Dům stojí na mokřadu se spoustou spodní vody stékající ze svahu pod kótou 444. Voda trvale tlačí na dům, takže bylo třeba dům ukotvit do betonu, vystavět za domem zídku s mnoha drenážemi a celé okolí kromě mlýnského náhonu tak odvodnit. Mlýnské kolo je umístěno v krásně zrekonstruovaném náhonu, má kovové lopatky a loukotě z akátového dřeva. Otáčí se, ale zatím nic nepohání. Majitel ještě nemá s mlýnským kolem jasné plány - snad do začátku k němu hodlá připojit jen generátor elektrické energie a udělat z něj turistickou miniatrakci. Možná časem bude mlýnské kolo i něco mlít, ale zda to bude obilí nebo štěrk, není zatím známo.

Podívejte se, jak mlýn dnes vypadá - ještě tu je hodně práce, ale zajedeme sem zase za rok a to už jistě bude okolí budovy upravené. Nicméně už teď je to zajímavé místo. Klikněte na obrázek, spustí se video.