Už to tryská!

Falešný poplach, nesprávný kámen, začátek boje s džunglí

Ve druhé polovině týdne se udělalo vedro a v práci, kde nemáme klimatizaci, to nešlo vydržet. Mám v těle rozbitý termostat a jak je víc než 20 stupňů, dělá se mi mdlo. Tak jsem si vzal v pátek volno a vyrazili jsme se ženou do Radkyně už ve čtvrtek; ve vsi se vedro lépe snáší. No a nebudu zastírat, že jsme se těšili i na naši přítulnou kočičku Můru, která u nás žije vždy, když jsme v chalupě.

Všemocný ČEZ u nás od 13. do 15. července přepojoval elektřinu ze starých sloupů na nové, takže po tyto tři dny byla od 8 hodin do půl páté vypnutý proud. Měli jsme trochu strach o věci v mrazáku, ale problém vznikl jinde. Dělalo to problémy pultu ochrany, na který máme napojený systém zabezpečení chalupy. V pondělí mi hlásili, že lehla baterka a chalupa tedy není hlídaná, dokud nepůjde proud. Dohodli jsme se, že si toho agentura nebude všímat. Jenže ve středu volali znovu, že v okamžiku, kdy všemocný ČEZ elektřinu zase zapnul, dorazily na pult centrální ochrany alarmy ze všech čidel, které máme v chalupě. Alarm prý kvílel vesnicí jako vražděné podsvinče. Sousedé se chápali vidlí a už skoro vyráželi bojovat s vetřelci. Ale mezitím dorazili černí šerifové, tak sousedé vidle zas odložili. Naštěstí šlo jen o nějakou anomálii způsobenou výpadkem proudu. Neradi se ženou způsobujeme takové pozdvižení, ale máme naštěstí báječné sousedy, kteří nám to odpustili. Na pátek jsme raději povolali dodavatele alarmu, firmu BaSe z Nové Paky, která nám alarm montovala. Sympatický technik pan Bína všechno prohlédl, opravil a nainstaloval novou záložní baterku, tak už snad bude zase klid.

Odpoledne, když trochu pominulo děsivé vedro a žár, který mi zabraňoval vyjít z chalupy dříve, protože můj termostat by prostě vybouchnul, jsem vyrazil na objížďku Nové Paky, abych našel téma na článek. A tentokrát to bylo jednoduché: fontána už tryská! Vytvořil jsem krátké video, na kterém jsou ještě vidět drobné nedostatky. Vezmeme-li řadu vývodů fontány od východu k západu, pak čtvrtý v pořadí stříká méně než ostatní a devátý trochu šikmo, podívejte se:

Ale drobnosti se jistě doladí. Když jsem fontánu filmoval, zastavil se u mne starší pán a ptal se mne, pro které noviny to filmuji či fotím. Snažil jsem se mu to vysvětlit, ale asi mi příliš nerozuměl. Říkal mi: "Víte, já jsem celý život pracoval s kamenem, ale tahle dlažba, kterou sem vybrali, není dobrá volba." Ptal jsem se proč, protože dlažba vypadá hezky a čistě, ale pán mi na to odvětil: "Tohle bude velmi rychle plné mechu a lišejníku, zezelená a ušpiní se to. Brzy to nebude pěkné. Voda tenhle materiál bude ničit. Já bych použil jiný." Povídám mu: "Tak si asi na radnici koupí tlakovou myčku a jednou za rok to očistí a zase to bude pěkné." Jenže pán trval na svém: "On tomu starosta, ani nikdo jiný na radnici nerozumí." Říkám: "Každý přece nemůže rozumět všemu; fontánu jistě neprojektoval pan starosta, ale nějaký zkušený odborník." Moje argumenty se však nesetkaly s pochopením: "Já kámen znám, věnoval jsem mu celý život. A tohle je špatná práce. Napište to. Nashledanou a nezlobte se, že jsem vás obtěžoval." Než jsem stačil vyhrknout, že mne přece nikdo neobtěžoval a pozdravit na rozloučenou, pán byl pryč. A teď o jeho slovech přemýšlím, i když já určitě nejsem ten správný člověk, který by o tom měl přemýšlet ... tak jsem to alespoň napsal.

Můj dojezd je v létě, když je vyšší teplota a baterky v mém dvoukoláku vydrží déle, asi 20 až 23 km (v zimě jsem rád, když to je asi 16 km; měli by už vyvinout lepší baterky pro delší výlety). Po nafilmování fontány byly baterky stále celkem plné, tak jsem projel Paku až po Fařinu, pak přes trať a Podkláštěřím zpět, přes nový kruháč a kolem Husova kopce, pak kolem Ježkova statku, kde kupodivu v půl sedmé večer skoro nikdo neseděl. Dále jsem projížděl Štikovem až na závodiště, kde začínala "Fichtlmánie". Byl jsem překvapen, kolik závodníků, týmů a diváků tato akce přilákala. A kupodivu i divaček: cestou vzhůru ulicí 3. května jsem míjel spoustu mladých lidí, především děvčat. Na závodišti bylo opravdu nabito. Shlédl jsem pár závodníků řítících se v oblacích prachu vymletou cestou. Představil jsem si, že takhle to bude vypadat následujících 24 hodin a usoudil jsem, že tohle pro mne není. Místo fichtlů bych raději po dráze viděl běhat slečny v plavkách, nebo klidně i bez nich. Tak jsem vyrazil přes Štikov a silnici na Bělou zpět domů. Až doma jsem zjistil, že součástí akce byl i rockový koncert. Jsem pro rockery sice už vetchý kmet, ale dobrý rock mám stále rád, přestože obecně dávám přednost jazzu. Tak si říkám, jestli jsem tam neměl chvíli zůstat; škoda!

Opravovaná silnice na Bělou opět pokročila. Jezdím se tam dívat každý víkend. Vždycky jsem si myslel, že se prostě položí nový povrch a je to. Jenže jak pozoruji postup prací, tak vidím, že to není zas tak jednoduché. Co je třeba instalovat trubek, odvodnění, krajnic, můstků, betonových podkladů, na kolika místech je potřeba zpevňování a další činnosti. Prostě jsem si nikdy neuvědomil, kolik práce předchází té viditelné fázi, tedy položení konečného povrchu. Jestli vás zajímá postup prací, napište mi. Jenže projet od Štikova k cihelně mi trvá kolem 8 minut a to je strašně dlouhé a nudné video. Pokud nikdo neprojeví zájem, nové video již neplánuji. Ale připomínám soutěž spojenou s prvním videem: ještě máte šanci vyhrát skvělé ceny a nic vás to nebude stát!

V Nových novinách psali, že Policie a Hasiči zasahovali minulý pátek v Radkyni, kde spadl strom na silnici. Objel jsem dvakrát ves, ale žádnou stopu po spadlém stromu jsem nenašel, i když jsem si oči mohl vykoukat. Pak mi ale sousedka Věra řekla, že strom padl až v údolí nad cihelnou. Vyvrátil se jeden ze tří dubů vedle cesty, podívejte, jaká kromobyčejná událost se u nás stala; až v novinách jsme byli!

V sobotu ráno jsem si chtěl trochu přispat, ale v 8 hodin ráno se mi do mozku zaříznul mučivý zvuk vzteklé řetězové pily. Navíc byl slyšet vzdálený rachot vytrvalých fichtlů ze Štikovské rokle. Chvíli jsem se snažil ucpat si uši a ještě usnout, ale nešlo to. Rámus jsem původně připisoval všemocnému ČEZu, který pracoval na elektrickém vedení ...

... ale bylo to jinak. Ukázalo se, že nový majitel bývalého hostince si plivnul do dlaní, uchopil pilu a pustil se do boje s dlouho zanedbávanou džunglí na svém pozemku. Šel jsem mu poskytnout duševní vzpruhu a morální podporu. Dali jsme se spolu do řeči a dozvěděl jsem se leccos o jeho plánech s domem i o celé jeho rodině. Je to milý člověk a držím mu palce, aby mu to šlo od ruky, protože se do toho pouští víceméně sám, jen s rodinou. Jestli to zvládne udělat tak, jak mi popisoval, bude z hospody krásný dům s terasou. V nejbližších dnech plánuje vykácet všechny náletové stromy kolem domu, pak vybagrovat kořeny a pozemek celkově uklidit. Pak přijde na řadu dům samotný, příjezdové cesty a bezbariérový přístup kvůli přátelům vozíčkářům - to mi přišlo lidsky úžasné. Dům sice zvenku vypadá, jako by nejlepší bylo jej zbourat, ale majitel mne ujišťoval, že vevnitř je dům dobře zachovaný, krovy jsou v pořádku, i komíny slušné. A z té prasklé klenby si nic nedělá, půjde to prý dobře spravit. Navíc je pod domem krásný a velký klenutý sklep. No, chápu, že původem Moravák ocení právě ten sklep. Uvidíme, co nám jednou ve svém sklepě načepuje na oslavu dokončení prací na domě; přejme mu, aby to bylo brzy!

Odpoledne začalo zase lejt a teplota klesla ze včerejších 31 stupňů na dnešních 13. Jestli máte zvukovou kartu, můžete si poslechnout zvuk deště před naší chalupou, promíchaný vzdálenými zvuky končící Fichtlmánie (stačí stisknout šipku na levém kraji níže zobrazené lišty přehrávače):

Přehrávač vyžaduje nainstalovaný flash player a aktivovaný javascript.

Autor: