Minuty schůze a brigády 29.10.2016

Kontejner, škola na řadě, lišky zůstávají, aféra u žlabu a co s kapličkou.

Starosta Tomáš si na schůzi 29.10.2016 pro tentokrát připravil program záležitostí, které je třeba probrat. Obyvatelé se posledně s příspěvky a dotazy příliš nehlásili, tak to Tomáš vzdal a rozhodl se vést schůzi zase sám. Účastníci to přivítali a pozorně naslouchali:

Na radkyňském náměstí je přistaven kontejner na biologický odpad. Kdyby nestačil, není problém objednat jej znovu. Pokud by to osadníci uvítali, dal by se zajistit. Technické služby kontejner bez problémů ponechají v osadě přes víkend, kdy jej nepotřebují. Dnes se kontejner již celkem zaplnil. Předběžně za 14 dní od schůze, tedy o víkendu 12. a 13.11. bude přistaven další.

Další informace se týkají vodojemu. Vodojem funguje, toho si asi všichni již všimli. Firma Obis má práce již zaplacené, osadě a Havlovým (majitelům pozemku) však dílo ještě předáno nebylo. Havlovi mají k celému dílu nějaké připomínky, například k osetí. Je však dohodnuto, že město vše projedná s Havlovými tak, aby to osada nemusela řešit a neměla s majiteli pozemku problémy. Dořeší to Technické služby. Proč to nedořeší Obis, to je záhadou. Hlavně ale, že voda teče.

Další téma je škola. Je to teď osadní priorita. Snažíme se o to, aby v roce 2017 byla celá škola podřezána a odvlhčena. Plus oprava podlah, možná elektrické rozvody a pravděpodobně i chodba bude zcela nová. Investiční oddělení MÚ NP teď hledá dodavatele a snaží se stanovit rozpočet. Čas je do konce roku. Peníze má osada přislíbeny, jde o zhruba 250-300 tisíc Kč. Realizace zjara 2017. Vše je domluveno s místostarostou NP, taky proto, že v roce 2016 Radkyně víceméně žádné finance nečerpala. Co jsme ušetřili, věnujeme na školu, aby oprava byla pořádná a proběhla celá najednou.

Na minulé schůzi se řešila přítomnost lišek, něco o tom je i vyvěšeno na nástěnce. Stanovisko města NP je takové, že nám s liškami nepomůže. Dostali jsme seznam lidí, na které se můžeme obrátit. Honitbu má na starosti pan Sedláček z Valdova a to je náš nejbližší kontakt. Myslivci ale ve vsi střílet nesmějí a představa, že by přišli lišku zastřelit, je mylná. Osadníci k tomu připomněli, že tři lišky byly zastřeleny, ale nevíme, zda ty "naše". Lišky též mají období, kdy jsou víc vidět – pokud mají mladé, shánějí více potravy. Starosta nemá informace, že by se nyní liška v osadě pohybovala. Pokud se to opět stane, můžeme leda tak informovat pana Sedláčka. Úřední páky na to však neexistují. Starostovi osady se pouze dostalo informace, že "žijeme v přírodě" a to se skutečně popřít nedá. Na dotaz z pléna, zda je možno vypustit slepice, starosta odpověděl, že podle MÚ je každého povinnost oplotit si pozemek tak, aby se liška ke slepicím nedostala. Tato odpověď vzbudila všeobecné veselí. To se totiž lépe řekne, než udělá, když liška umí proniknout i kanálem. Připomínky osadníků byly vesměs všechny v duchu, že smést to ze stolu není správné a že by se k tomuto problému město mělo postavit čelem.

Osadní výbor vznesl na město požadavek na prořezání křovin na křižovatce u cihelny, je tam při odbočování špatně vidět. Pozemek je města, na starosti na MÚ to má pan Jerie. Požádali jsme, aby pokácené dřevo přivezli do Radkyně, ale to asi nevyjde.

Další bod schůze byl o parkování u žlabu. Starosta se obrátil na Michala: "osada si odsouhlasila, že ke žlabu bude volný přístup pro obyvatele; poslední dobou tam moc volný přístup není, protože tam většinou parkuješ ty." Projednávání tohoto bodu se dost protáhlo, jelikož osadníci i Michal úpěnlivě trvali na svém a diskutovali s nebývalou intenzitou. "Auta tam parkují. Neparkují. Květináče někdo posunuje. Ne, o tom nic nevím. Je to schválnost. Není, takto jsme se dohodli." A tak dále. Diskutující zvyšovali hlasy a občas padnul i nepublikovatelný výraz. Starosta pravil, že umístění květináčů byla první výstraha, aby přístup byl volný. Pět let se nedaří dohodu realizovat. S městem je dohoda takováto: nejdřív domluva, pak květináče, když to nepomůže, město přiveze těžké betonové květníky, se kterými nikdo nepohne. Další krok je značka zákazu a pokud ani to nepomůže, zatarasí se to úplně a nebude tam parkovat vůbec nikdo. Diskuse zabrala hodně času a nezdálo se, že by se obě strany během vzrušené výměny názorů dobraly nějakého kompromisu.

Ves hospodaří s poměrně dobrým výsledkem, v lednu bude na účtu mít zhruba 60 tisíc Kč. Každý rok získá osada do pokladny asi 20 tisíc Kč s tím, že je může použít zcela dle svého uvážení. V roce 2016 se zakoupil stan 3x6 metrů, s hliníkovou konstrukcí, rychle se rozkládá i skládá. Ke stanu se zakoupily dvě pivní soupravy na sezení. Polovinu hradila osada, polovinu město. Pokud by stan a lavice někdo z obyvatel Radkyně chtěl zapůjčit, může je využít, jen je musí vrátit v neporušeném stavu. Stačí požádat osadní výbor. Zapůjčené předměty po celou dobu zápůjčky musí zůstat v Radkyni.

Technické služby dostaly rozpis míst, které je v osadě třeba sekat a plán vyhrnování sněhu. Starosta si spolupráci s Technickými službami NP a s panem ředitelem Bičiště pochvaloval. "Je to docela akční muž a splní, co slíbil", uvedl starosta. Osadníci však poukazovali na pozdní vyhrnování sněhu z hlavní silnice.

Starosta ještě všem poděkoval za minulou brigádu a hasičům za vybudování přístřešku na zazimování hasičské výbavy; nová střecha, nová fasáda, celková "generálka". Vše se povedlo s minimálními náklady.

Pak se přešlo k dotazům obyvatel. Honza S. upozornil starostu, že za kravínem roste strom a již se dotýká vedení vysokého napětí. Větve stromu jsou již vypálené. Na odbor životního prostředí se nelze dovolat. Starosta pravil, že je lepší to nahlásit společnosti ČEZ na číslo 840 850 860; starosta slíbil tam zavolat – jen je třeba zjistit číslo sloupu.

Sám jsem se zeptal na budoucí osud kapličky, po jejímž obvodu se dnes bude dělat odvodnění. Starosta odvětil, že kaplička nepatří církvi, ale městu, ale že její osud bude dobrý. Osada chtěla nechat udělat na kapličce novou střechu, ale přednost dostala škola. Tak letos kapličku sami odvodníme drenážemi, příští rok bychom natřeli střechu a pokusíme se ji udržet v dobrém stavu vlastními silami. Miloš K. navrhnul požádat Ministerstvo kultury o zapsání kapličky jako kulturní památky, majitel by se pak o ni měl začít předepsaným způsobem starat. Zazněla námitka z pléna, že "pak už s kapličkou nebudeme moci dělat nic". Jenže my sami s kapličkou zas tak moc neuděláme. Starosta zopakoval, že náš plán je natřít střechu, pomoci by mohly Technické služby. Fasádu bychom zvládli stejným způsobem jako hasičárnu. Pak bychom zkusili objednat zedníka na potřebné opravy, to by nemělo být tak drahé a mohlo by se to udělat i formou brigády. Jsou i peníze na nové okrasné šišky na střeše. Miloš K. oponoval, že všechny stavby vedené jako kulturní památky, které jsou zde v okolí, jsou opravené. Starosta se však obává, že "nám pak do všeho budou kecat, do barvy střechy, do barvy fasády … budovu ztratíme". Diskuse byla poměrně zajímavá, osada se bude snažit posunout to dále. Miloš K. ví celkem dobře, jak by se to dalo udělat a vyzval ostatní osadníky, abychom se o zápis pokusili, určitě by to stálo za to.

Ještě se diskutovalo o poražení stromu u školy, starosta pozval brigádníky na večerní posezení. Pak už jsme se všichni pustili do práce. Všechny starostou vytýčené úkoly se v odpoledních hodinách podařilo zdárně splnit pouze s jednou přestávkou na občerstvení.

Odvodňování kapličky:

Momentky některých účastníků brigády:

Radkyňská děvčata připravila svačinu:

Položení dlaždic u žlabu:

Chalupářovy komentáře:

Kontejner je dobrý počin a o víkendu, kdy probíhala brigáda, se rychle zaplnil. Na podzim nevíme, kam s větvemi a listím a kontejner přijde ohromně vhod. Doufejme, že se starostovi podaří opět kontejner do vsi nechat přistavit.
Opakuji, že jsem rád, že se mne problém s parkováním u žlabu v zásadě netýká. Stanoviska obou stran chápu, ale hádkou se to stěží vyřeší. Chtělo by to asi spíš klidnou a střízlivou věcnou rozmluvu, následovanou ústupkem na obou stranách.
Kaplička, pro mne nejzajímavější téma schůze: ve světě jsem viděl mnoho takových drobných církevních památek a obvykle jsou ve výtečném stavu, protože se o ně samosprávy a obyvatelé více starají. Kaplička je pro obyvatele osady, ať již jsou věřící či nevěřící, jistým symbolem či charakteristickým znakem osady – a jiný takový bod v osadě nemáme, tedy kromě božích muk v severovýchodní části osady, ale to je stavba zcela nová. Památky na naše předky veřejný prostor oživí a přitáhnou fotoobjektivy návštěvníků. Takové stavby bychom měli ctít a udržovat a je jedno, zda k tomu máme motivaci duchovní nebo světskou. Uvědomte si, jak Miloš K. ohromně přispěl k přitažlivosti vsi vybudováním božích muk na kraji svého pozemku; je to jeden z příkladu vylepšování veřejného prostoru, který potěší každého.
Jsem rád, že se osada do oprav kapličky pustila, nicméně samotné odvodnění asi pomůže jen částečně. Nemám zkušenosti a fortel zedníků a řemeslníků, jako většina chlapů ve vsi, ale myslím si, že kaplička by potřebovala podříznout, vybourat podlahu a položit ji znovu na nějakou izolační vrstvu, opravit omítky, krovy a strop, opravit či vyměnit rámy oken, opravit ozdobné šištice na střeše, vyrobit nové dveře, nebo je alespoň restaurovat, pokusit se restaurovat oltář, pokud to vůbec bude možné. Pak je možno kapličku natřít na tu nejbělostnější bílou barvu a střechu na červeno, nebo klidně i na modro, jako v Řecku (alespoň bychom byli originální) tak, aby kaplička přitahovala oko poutníkovo a obyvatelé na ni mohli být pyšní. Ovšem nemyslím si, že by se to dalo zvládnout nějakým postupným záplatováním po částech. Jednak je potřeba několik odborných profesí (sochař, restaurátor), které bývají drahé, a navíc pokud se vše neudělá "v jednom zátahu", opravy nebudou mít potřebnou kvalitu a trvanlivost.
Proto se mi Milošova výzva, že bychom se společně měli pokusit prosadit u naší kapličky zařazení na seznam kulturních památek, zdá jako lepší řešení. Stát sice nemá bůhvíjakou tradici dobré péče o kulturní památky, ale má víc peněz, než je pravděpodobně ochotno dát město. Navíc stát vypsal oficiální program na obnovu drobných kulturních a církevních památek, takže nějaké peníze na to vyčleněny jsou. Příklady z jiných míst, kde se zařazení objektu mezi kulturní památky zdařilo, potvrzují, že by to k výsledkům mohlo pomoci rychleji.
A ta námitka osadníků, že "nám do toho budou kecat a budovu ztratíme", beru jako lichou obavu. Je to objekt v životním prostoru osady a nevěřím, že by nebyla možnost ovlivnit věci jako je barva fasády nebo střechy. A sáhněte si do svědomí sami: jak jste se o kapličku starali doposud? Že na to nebyly peníze a přednost dostaly věci důležitější? No, to já přece vím, ale není tedy lepší to řešit jinak?